Město Litvínov zve do zrekonstruovaného Zámku Valdštejnů

Barokní zámek v Litvínově, tak jak si jej můžeme dnes prohlédnout, stojí přibližně v místě nejstarší panské stavby v Litvínově. Touto stavbou byla gotická tvrz z 15. století a stávala pod severozápadním křídlem (směrem k bývalému kinu). Tvrz zanikla pravděpodobně v důsledku ničivého požáru.

Nová, již renesanční, tvrz, která byla svým rozsahem objemnější, se nacházela napříč severní části směrem do Mostecké ulice. Tvrz dokládá působení saských Jahnů, v jejichž majetku byl Litvínov téměř po celé 16. století. Základy této tvrze si prohlédnout bohužel nemůžeme, avšak přítomnost pánů z Jahnu nám připomínají krásné opukové náhrobky (vchod do parku i s popisnými cedulemi).

Koncem 16. století se Litvínov stává majetkem konkurenčních Lobkoviců a teprve roku 1642 získává sňatkem Litvínov první Valdštejn (Maxmilián). A právě jeho syn – Jan Bedřich hrabě z Valdštejna je oním mužem, který se postaral o to, že doposud bezvýznamná poddanská ves, jakou Litvínov v té době byl, se dostává do širšího povědomí (tuto dobu dokládá krásný barokní kostel sv. archanděla Michaela).

Teprve však další z rodu Valdštejnů (Jan Josef) vyzdvihl Litvínov na vyšší post povýšením na městys. To se stalo v památném roce 1715. Nejenže byla založena manufaktura, ale došlo k mohutné přestavbě panského sídla na zámek. Na základech zchátralé tvrze byla vybudována patrová stavba o třech křídlech. Hlavní severní křídlo směřující do Mostecké ulice bylo doplněno dvěma kratšími postranními křídly směrem do parku. Autor původního návrhu není bezpečně znám, ale víme, že na stavbě pracovali políři a zedníci z Duchcova.

Nový majitel (František Josef Jiří) se však rozhodl dát litvínovskému zámku daleko reprezentativnější a honosnější podobu.

V roce 1730 pozval do Litvínova císařského architekta Maxmiliána Kaňku a dle jeho plánů proběhla v letech 1732–1736 grandiózní přestavba, jejíž výsledek v Litvínově stojí dodnes. Obě postranní křídla byla prodloužena a zakončena spojujícím dominantním jižním křídlem s luxusním sálem a přístupovým schodištěm. K hotovému zámku byla přistavěna i dvě hospodářská stavení (jedno je dnes restaurace Elixír).

Novostavba zámku, provedená ve stylu klasického baroka, neměla z pohledu fasád dnešní podobu. Domníváme se, že byla určitě zdobnější.

Od 19. století již nebyl zámek pravidelně využíván, sloužil duchcovskému panstvu jako příležitostné letní sídlo.

Na jeho dnešní podobě se odrazily opakované adaptační zásahy prováděné až do 1. světové války. Po ní byl zchátralý zámek ve vlastnictví správy velkostatku, později lesů. Tyto změny se negativně projevily na interiérech. Honosné místnosti byly přestavěny na kanceláře a byty. Po roce 1945 získává zámek poprvé město (bylo zde později zřízeno muzeum). Opravy prováděny nebyly vesměs žádné. Teprve až v roce 2000 bylo započato s pozitivními opravami a do dnešní podoby se zámek dostává díky kompletní rekonstrukci ukončené na sklonku roku 2014.

Zcela stavebně rehabilitovaný zámek se tak dnes představuje veřejnosti.

V současné době lze navštívit v zámku tři dlouhodobé expozice.

Srdceráj autorů Michala Cihláře a Veroniky Richterové. Srdce na tisíc způsobů jako nadčasový fenomén, srdce ve fotografiích i v dílech vybraných umělců (Pavel Brázda, Kurt Gebauer, Ivan Komárek, Petr Nikl, Roman Franta, Jan Hísek, …), srdce z lásky i srdce jako zboží. A srdce jako symbol vřelého přivítání… Ruku na srdce: podobnou monotematickou výstavu jste sotva někdy viděli. Jste srdečně zváni.

V zámku v Srdcekrámu lze zakoupit nejrozmanitější zboží ve tvaru srdce. V průjezdu u vchodu do zámku na mříž mohou zamilovaní zamknout zámek lásky. Pro školáky 1. i 2. stupně jsou připraveny tematické pracovní listy.

Milovníky techniky určitě zaujme výstava Historická filmová technika sběratele Miloše Štěpána. Návštěvníci mohou zhlédnout nejen kamery, promítací stroje, ale i různá udělátka, mechanizmy, stroječky, bez kterých by dnes neexistovaly televize, videa ani počítače. Uvidíte, co mnozí z Vás možná ještě nikdy neviděli a neměli tušení, že něco takového existovalo. V rámci výstavy 1x měsíčně probíhá promítání starých filmů, týdeníků i dokumentů.

V galerii zámku jsou sochy Stanislava Hanzíka.

Součástí výstavy je filmový dokument Petra Skaly a fotografie Josefa Sudka o díle ak. sochaře a čestného občana města Litvínova. V krásných prostorách můžete obdivovat např. busty známých herců, které jsou ve foyer Národního divadla (S. Neumann, R. Hrušínský, V. Brodský, J. Kemr) nebo oceněná díla v zahraničí Svářeč, B. Hrabal. Některé z vystavených soch se objevily v oblíbeném českém filmu Pupendo.

Otevřeno: středa – neděle 10.00–12.00, 13.00–17.00 hodin (úterý pouze po telefonické domluvě a jen pro skupiny, tel. 603 151 600, více informací na www.litvinov.cz).

Vstupné: v ceně vstupného jsou zahrnuty prohlídky všech expozic v zámku - dospělí 50 Kč, důchodci 30 Kč, děti a studenti 20 Kč, rodinné vstupné a rodinné pasy 90 Kč.