Z Litvínova na vrcholy Krušných hor
Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost
Litvínov, konečná stanice rychlodráhy | Asfalt | 0,0 km | ||
okolo koldomu ke koupališti |
||||
koupaliště | Šotolina | 1,1 km | ||
odbočení na lesní cestu |
||||
křížení s modrou značkou | 4,4 km | |||
lesní cesta |
||||
vrchol Střelné | 5,2 km | |||
plot obory | 5,8 km | |||
Loučná | 6,6 km | |||
roh obory | 9,0 km | |||
lesní silnička |
||||
Meziboří | 10,7 km | |||
vodárna Meziboří | 12,2 km | |||
Litvínov, konečná stanice rychlodráhy | 13,8 km |
Tentokrát jsem zvolil jinou možnost výstupu na nejvyšší vrchol Mostecka - na vrch Loučná 956 m. Od konečné stanice rychlodráhy v Litvínově jsem šel okolo koldomu ke koupališti, kde jsem odbočil na lesní cestu po které jsem stoupal stále vzhůru až jsem došel na modře značenou turistickou cestu z Meziboří na Dlouhou Louku. Tu jsem přešel a pokračoval ve výstupu k anténnímu stožáru na vrcholu Střelná /868 m/. Pokračoval jsem cestou dál až jsem došel k oplocení obory, asi 700 m pod vrcholem Loučné. Podle plotu jsem vystoupal k odpočívadlu a k jižní vrcholové skále. Ta dosahuje z údolní strany výšky asi 10 m. Na vrcholu má dva dřevěné kříže. Vrchol je při troše opatrnosti dostupný a je z něho pěkný výhled na hřeben Krušných hor, Mostecko, Teplicko a část Českého středohoří. 150 metrů za plotem Flájské obory a o něco výše leží severní skála, hlavní vrchol Loučné, ale je nepřístupná.
Na vrcholu stávala dřevěná věž, jejíž zbytky leží spadlé dole pod skálou. V blízkosti skály je anténní stožár a stará polorozpadlá železná pozorovací věž, v 50. letech minulého století využívaná Československou armádou. V jejím okolí jsou zbytky armádních staveb ( budov a panelová cesta). Jeden kilometr západně od vrcholu je Jiřího návrší s hájovnou.
Po odpočinku jsem sestupoval podle plotu obory ve směru odkud jsem přišel / na druhou stranu vede modrá značka/. Stále podle plotu, nejprve mírně a pak velice prudce jsem sestupoval lesní cestou směrem do Šumného dolu až jsem došel na roh oplocení obory a na lesní silničku, která vede z Meziboří do obory k hájovně. Odtud jsou pěkné pohledy na údolí a protilehlý hřeben. Šel jsem místy, kde se uvažuje o vybudování přehrady v Šumném dole s přečerpávací elektrárnou, která by měla horní nádrž mezi hájovnou Jiřík a vrcholem Loučné.
Po silničce, která vede ve svahu Studence a přechází Pekelské údolí jsem došel do Meziboří. Prošel jsem celým městem až k Markovu kopci a nově vybudovanou cestou jsem okolo vodárny sešel na Loučky a po žluté zpět na konečnou rychlodráhy.