MOZARTOVA KOULE - SLADKÉ VYZNÁNÍ GENIALITĚ CUKRÁŘSKÉHO ŘEMESLA

Vynález Mozartovy koule spadá do období, kdy se počal rozvíjet Mozartův kult. V roce 1842 byla slavnostně odhalena Mozartova socha na stejnojmenném náměstí v srdci Starého města. Tento akt byl jakýmsi počátečním impulzem pro zahájení éry uctívání a velebení W.A.Mozarta a s ním související propagace Mozarta jako obchodní značky. Již desetiletí předtím, než mistr cukrářský Paul Fürst vytvořil první sladké pokušení, které se proslavilo pod názvem Mozartova koule, se v Salcburku začaly prodávat produkty, které byly pojmenovány po nejslavnějším salcburském rodákovi. V polovině 19. století byl kupříkladu vytvořen čokoládový „Mozartův dort“ a v roce 1911 vyrobila firma Hladik se sídlem v Getreidegasse „Mozartův krém“. Avšak pozor, v tomto případě nešlo o kulinářskou lahůdku, ale o krém na boty, o němž pan Hladik tvrdil, že je nejkvalitnější v celém Salcburku. Hned na počátku 20. století se v salcburské cukrárně Schatz objevil čokoládový bonbon, který se oficiálně jmenoval „Mozartova koule“.

Jednoho sychravého rána roku 1890 se po noci plné sladkých snů cukrářský mistr Paul Fürst probudil a s chutí se pustil do tvorby pralinky, která dobyla svět. Po mnoha experimentech s pralinkovými bonbony se mu podařila jedinečná kreace, které dal na počest velkého génia jméno Mozartův bonbon. Později pak ono sladké pokušení přejmenoval pro jeho tvar na Mozartovu kouli. Pracovní postup při její tvorbě není nikterak snadný. Nejprve se připraví kvalitní marcipán z čerstvých pistáciových oříšků, který vytváří jádro koule. Druhou vrstvu tvoří nejjemnější nugátový krém a třetí a poslední pak tmavá čokoláda. Koule se napichovaly na dřevěné tyčinky a takto se nořily do horké čokolády. Na závěr se koule pokládaly na dřevěná prkénka, na nichž se proležely a pomalu ztuhly. Pak se teprve vytahovaly dřevěné tyčinky a do otvorů po nich se vstřikovala zbylá čokoláda. Tímto složitým postupem vzniklá koule se obalila do stříbřitého staniolu s Mozartovým portrétem a dílo bylo hotovo.

V roce 1905 představil Paul Fürst své dílo veřejnosti na Světové výstavě v Paříži a získal za něj nejvyšší ocenění – zlatou medaili. V té době začali také mnozí další salcburští cukráři kopírovat Mozartovu kouli. Paul Fürst totiž opomněl zajistit si ochranná práva autorská – tedy ochrannou známku - jak na produkt samotný, tak i na obal. Již před vypuknutím první světové války se začala rozvíjet průmyslová výroba Mozatových koulí. Její tempo se stále zvyšovalo, produkce narůstala a po druhé světové válce dosáhla milionového obratu. Tato skutečnost přispěla k nebývalé propagaci sladké salcburské speciality na celém světě.

Konkurenční boj mezi salcburskými cukráři, kteří vyráběli Mozartovy koule, však začal přituhovat až posléze vyústil v závažný a vleklý spor o autorská práva. Tento konflikt měl zpočátku jen lokální charakter. Postupem času se však proměnil v tvrdou a nelítostnou hospodářskou válku mezi Rakouskem a Bavorskem, kterou bylo nuceno se zabývat dokonce i Evropské společenství, předchůdce Evropské unie. Přitom však nebylo nikdy předmětem sporu tajemství vlastní výroby, tedy recept, ale výhradní právo na distribuci a export, grafickou úpravu a barvu obalu a označení výrobku jako „Mozartova koule“, včetně dodatků jako je „pravá“, „originální“ a „salcburská“. Spor pokračoval a už se zdálo, že nikdy neskončí. Leč, konečně se podařilo pravnukovi tvůrce Norbertu Fürstovi docílit rozhodujícího úspěchu. V roce 1996 vyhrál ve třetí instanci proces s jedním renomovaným cukrářským podnikem a stal se tak jediným výrobcem, který smí svůj produkt označovat slovy „Originální Salcburská Mozartova Koule“.

Pro Norberta Fürsta není Originální Salcburská Mozartova Koule devocionálie, tedy předmět sloužící k pěstování Mozartova kultu, ale jen a jen cukrářská delikatesa, kterou je třeba chránit před nevhodným prostředím a nevhodnou manipulací. Fürst se také netají svou nelibostí vůči komercializaci a zpeněžení Mozartova jména v souvislosti s jinými produkty: „Mozartova koule je výrobek, který je populární díky své kvalitě a ne díky kvalitě hudby W.A.Mozarta. Mozartova koule je vysoce kvalitní pralinka, nic víc a nic míň“.