Nejznámější klasické české pohádky jsou na internetu volně ke stažení

Šípková Růženka - bludiště  •  Fotografie (2)

Šípková Růženka  • 

Praha – 16. prosince – Stylově, v čase předvánočním, zpřístupnila 16. prosince Městská knihovna v Praze na adrese www.mlp.cz/pohadky volně ke stažení výběr klasických českých pohádek. K nejznámějším z dvaceti šesti, které zde návštěvníci najdou, patří například „Čert a káča“, „O dvanácti měsíčkách“, „O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku“, „Pohádka o perníkové chaloupce“, „Princ Bajaja“, „Sůl nad zlato“ či „Sedmero krkavců“. „Část je vybrána ze sbírky Jaroslava Seiferta ´Kouzelná lucerna´ vydané v roce 1945. Tato kniha v současné době již není v podstatě ve fyzické podobě k dispozici. Druhá část je pak především dílem Boženy Němcové,“ říká koordinátorka webových projektů Městské knihovny v Praze Kateřina Bajo. Texty je možné si stáhnout nejen v klasických formátech pdf, rtf, txt pro tisk či čtení na monitoru, ale i ve speciálních verzích pro některé mobilní telefony a čtečky typu PDA. „Rodiče si například na cesty s dětmi nemusí brát objemné knihy, stačí si pohádky nahrát do telefonu či iPodu a pak z těchto zařízení předčítat,“ uvádí Kateřina Bajo jeden ze zatím méně tradičních příkladů použití. Elektronické texty doplňují omalovánky s pohádkovými postavami a další hry určené ke stažení a vytištění. Všechny ilustrace na internetové stránce jsou dílem výtvarnice Městské knihovny v Praze Evy Petržílkové. Pohádky ze sbírky Jaroslava Seiferta „Kouzelná lucerna“ včetně stejnojmenné úvodní básně, jsou zveřejněny s laskavým souhlasem paní Jany Seifertové. Více informací na www.e-knihovna.cz a www.mlp.cz/pohadky.

Zpřístupnění textů pohádek z fondů Městské knihovny v Praze volně na internetu navazuje na podobné projekty s dílem Karla Čapka (www.mlp.cz/karelcapek), Boženy Němcové (www.mlp.cz/bozenanemcova) a naposledy s detektivkami A. C. Doyla o Sherlocku Holmesovi (www.mlp.cz/holmes). Za Karla Čapka získala letos knihovna Cenu Ministerstva kultury Knihovna roku 2009 v kategorii „Významný počin v poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb“. „Jelikož jsou stránky provázány s našimi katalogy, projekty podporují i návštěvnost Městské knihovny a čtenářství obecně," uzavírá Kateřina Bajo.

Návod, jak využít texty v pokročilejších modelech mobilních telefonů, pokud nechcete stahovat speciální software:

Ze stránek jednotlivých elektronických projektů Městské knihovny v Praze si stáhnete text ve formátu html. Přes infračervený port, bluetooth či kabelem přetáhnete html soubor do paměti telefonu, pak ho již stačí otevřít a ponořit se například do děje napínavé detektivky se Sherlockem Holmesem nebo číst ve vlaku dětem pohádku.

Jaroslav Seifert se narodil 23. září 1901 na Žižkově a zemřel 10. ledna 1986 v Praze. Mládí prožil v prostředí dělnického Žižkova, kde jeho otec, vyučený zámečník a aktivní sociální demokrat, mimo jiné obchodoval s obrazy. Zde Seifert po obecné škole vychodil šest tříd klasického gymnázia a poté se věnoval žurnalistice. Novinářskou dráhu zahájil v komunistickém tisku - roku 1921 v redakci Rudého práva, v brněnské Rovnosti. Byl také odpovědným redaktorem satirického časopisu Sršatec a v letech 1927-29 obrázkového týdeníku Reflektor. Mezi roky 1923 a 1927 byl zaměstnán v Komunistickém knihkupectví a nakladatelství. Roku 1928 se oženil a měl dvě děti. Po svém vyloučení z komunistické strany, kdy s dalšími šesti spisovateli projevil nesouhlas s novým gottwaldovským vedením (1929) krátce řídil divadelní časopis Nová scéna (1929-30) a po dalších epizodních zaměstnáních zakotvil v sociálně demokratickém tisku. Postupně redigoval obrázkový týdeník Pestré květy (1930-32), kulturní rubriku Ranních novin (1933-38), za války působil v Národní práci (1939-45) a po válce v odborářských novinách Práce. V roce 1949 novinářské činnosti zanechal. Těžká choroba pohybového ústrojí (1956) mu na několik let neumožnila výraznější tvůrčí práci. Svým dílem i odvážným vystoupením na druhém sjezdu SČSS (1956) v němž kritizoval dosavadní kulturní politiku ve vztahu k nekonformním spisovatelům a k autorům vězněným si získal nemalou autoritu. Na jejím základě byl 1969 zvolen předsedou nově ustaveného SČS, který však byl již za rok rozpuštěn pro odmítaný postoj k okupaci země vojsky Varšavské smlouvy. Seifertovi pak mohly vycházet jen ojedinělé reedice. Původní tvorbu směl zveřejňovat až na konci 70. let, kdy politické kruhy vzhledem k jeho značné popularitě hledaly - ač podepsal Chartu 77 - kompromis vyúsťující v Seifertův příslib, že se jeho jméno neocitne pod protestními peticemi, což však spisovatel nedodržoval. V roce 1984 obdržel Nobelovu cenu za literaturu.

Zveřejněné pohádky:

Ze sbírky Jaroslava Seiferta „Kouzelná lucerna: výbor českých pohádek“:

Kouzelná lucerna - báseň od J. Seiferta

Jabloňová panna - K. J. Erben

Ospalý Janek - Matěj Mikšíček

O Pánu Bohu - Božena Němcová

Čertův švagr – Božena Němcová

Divotvorný ubrousek - V. B. Třebízský

Kovář Paška - Václav Říha

Z knihy Václava Říhy „Zvířátka a Petrovští“:

Šípková Růženka – Václav Říha

Pohádky Boženy Němcové:

Čert a Káča, Chytrá horákyně, Mahulena krásná panna, Neohrožený Mikeš, O dvanácti měsíčkách, O hloupém Honzovi, O Popelce, O princezně se zlatou hvězdou na čele, O ptáku ohniváku a mořské panně, O Dlouhém, Širokém a Žárookém, O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku, O Smolíčkovi, O Zlatém kolovrátku, O Zlatovlásce, Pohádka o kohoutkovi a o slepičce, Pohádka o Perníkové chaloupce, Princ Bajaja, Sedmero krkavců, Sůl na zlato.