Od gigantických bagrů k nádherným jezerům: projeďte se na kole po „Dolnolužické hornické stezce“

Kdysi byla Lužice energetickým centrem NDR, dnes zde z hnědouhelných těžebních jam vzniká největší člověkem vytvořená jezerní oblast Evropy, Lužická jezerní krajina. Dálková cyklotrasa čítající celkem 500 kilometrů vás provede hornickou historií tohoto mladého rekreačního regionu rozprostírajícího se mezi Berlínem a Drážďanami.

Ještě před pár lety ráz Lužice utvářely kouřící věže a rozsáhlé měsíční krajiny. Dnes se ale v těžebních jámách namísto hnědošedého prachu třpytí křišťálově čistá vodní hladina. Nově vznikající Lužická jezerní krajina je přímo rájem pro vyznavače vodních sportů a cyklistiky. Pozůstatky těžařského průmyslu však jen tak jednoduše nezmizely, nýbrž jako muzea a památníky vyprávějí svědectví doby. Kdo se vydá na túru po „Dolnolužické hornické stezce“, může tak zažít jedinečnou metamorfózu uhelného revíru ve vodní ráj. Nová publikace místní turistické organizace poskytne veškeré důležité informace.

V délce 500 kilometrů vede touto krajinou kvalitní cyklostezka, jejíž značení poznáte podle čertíka na kole, a to z města Senftenbergu skrz jižní část Braniborska až do severní části sousedního Saska. Rekultivovanou krajinu s idylickými jezery, hustými borovicovými lesy a zlatavými lány polí střídají moderní uhelné elektrárny a těžké stroje. Největšími lákadly na trase jsou vyhlídky na dva ještě aktivní povrchové doly Welzow Süd a Jänschwalde. Za hlasitého skřípání a dunění tu těžké bagry z hloubky až 100 metrů těží hnědé uhlí. Při pohledu na tyto giganty a obrovskou těžební jámu s širokými skrývkovými poli zůstává nejeden návštěvník žasnout. Kdo se chce dostat ještě blíže, může si zde zamluvit zážitkovou prohlídku strojů včetně pikniku přímo v dole.

Výstup na gigantický skrývkový most F60

Neméně zajímavá je také návštěva skrývkového mostu F60 v Lichterfeldu, kde se dnes nachází návštěvnické důlní centrum a kam se lze bez problémů dostat menší zajížďkou. Během prohlídky mají návštěvníci možnost se projít přímo po největším pohyblivém stroji světa, jenž má 500 metrů na délku, 80 metrů na výšku a váží 11 000 tun. Za dobrého počasí je shora vidět až do Saského Švýcarska.

Uhlí z dolu, v němž ho ze země od března 1991 do června 1992 dolovala právě F60, se zpracovávalo na vysoce tepelný koks ve velké koksovně Lauchhammer. Plynojemy areálu jsou odsud dodnes dobře viditelné a jsou tak docela fascinujícími krajinnými artefakty. Spolu s průvodcem místního spolku se k nim cyklisté mohou vydat každou neděli a o svátcích, vylézt nahoru a vychutnat si výhled do krajiny z prosklené plošiny.

V elektrárně Knappenrode siréna třikrát ohlašuje směnu

O procesu zpracování uhlí vypráví také sto let stará elektrárna „Energiefabrik Knappenrode“ na jižním konci trasy. Tmavý prach na zdech a pach briket ve vzduchu tu visí téměř stejně tak jako před 25 lety. Dokonce i siréna tu třikrát za den hlásí začátek směny. Stroje tu ale už jen tiše stojí. Dnes se zde totiž nachází průmyslové muzeum. Během prohlídky „Fabrik.Erlebnis.Rundgang“ se návštěvníci dozví vše o tom, jak za horka, prachu a hluku vznikaly uhelné brikety.

K historii hornictví nepatří jen průmyslové úspěchy, ale také jejich stinné stránky. Kvůli těžbě uhlí přišlo o domov na 25 000 lidí. Ve městě Forst (Lausitz), kam se dostanete po malé odbočce, dokumentuje Archiv zmizelých obcí v multimediální expozici historii všech 136 obcí v Lužici, které od roku 1924 musely těžbě ustoupit.

Na této cestě ale samozřejmě významnou roli hraje také rekultivace. Jezera Silber, Dreiweiberner a Senftenberger See jsou ideálními cíli pro zastávku ke koupání nebo pikniku.

Další informace naleznete na www.niederlausitzer-bergbautour.de