Středozemní zastávka na toulce Prahou

Česko si užilo adventu, poté tentokrát poněkud víkendových vánoc, ke cti přišly i vánoční trhy, kde to vonělo punčem, „svařákem“, trdelníky a dalšími pochoutkami, zbyl čas i na procházky svátečními ulicemi. Každý volil podle svých zájmů, zálib, aktuálních příležitostí, ale i výše prostředků, jež hodlal při té příležitosti utratit. Ať už jsme zamířili kamkoli, jedno mají tyto aktivity společné – vždy, dříve nebo později nastane chvíle, kdy máme žízeň, hlad, nebo obojí a potřebujeme si také trochu odpočinout… To ostatně nepřestane platit ani s příchodem nového roku, na výlety a procházky se přece vydáváme po celý rok… Pokud se chystáte na toulku českou metropolí, lákadel je nepřeberně. Nabízím tedy tip, který nezklame. Navíc spojuje zážitek poznávací s kulinářským. Jmenuje se Como. Tento stylový restaurant a cocktail bar najdeme přímo uprostřed města, na Václavském náměstí, v budově, o jejíž prostor se dělí s oblíbeným hotelem Jalta. Objekt, který dotváří osobitou architekturou kolorit horní části náměstí, své služby nabídl veřejnosti už před více než padesáti lety. Navzdory nedlouhé historii však je kulturní památkou a v rámci historického centra Prahy je i na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Je totiž nejhodnotnější pražskou architekturou padesátých let, tzv. socialistického realismu. Stylem se naštěstí hlásí spíše k dekorativismu let dvacátých, než k tehdy běžnému kopírování sovětského stylu té doby (jako např. hotel International v Praze-Podbabě). Hotel byl určen hostům, jací se dnes označují VIP - komunistickým potentátům, státníkům a politikům ze socialistického tábora ale i ze Západu, bydleli tu však i významní obchodníci a movití turisté. Dnes hotel, který hostil mezi jinými celebritami také dalajlámu, či amerického herce Bruce Willise, nabízí svým hostům čtyřhvězdičkový luxus v 94 pokojích. Udržuje i tradice společenských akcí, probíhají tu obchodní jednání, tiskové konference, recepce, ale i módní přehlídky, aukce nebo oslavy a cocktailové večírky. V tomto sousedství, byť zcela autonomně, úspěšně nabízí své příjemné prostředí zmíněný restaurant Como. Do svého štítu si vytkl moto: vynikající středozemní kuchyně, v důsledně vyváženém vztahu cena-kvalita. Jinak řečeno – za skvělé pohoštění rozhodně nezaplatíte přemrštěnou cenu. Jakási obecná obava, že vstoupíte-li do objektu mezinárodního hotelu, bude to drahé, tu neplatí. Jsou tu vidět i rodiny s dětmi, výjimkou nejsou ani hosté, kteří se zastaví jen na drink. Přibližme si tedy poněkud více, co nás při návštěvě restaurantu, svým názvem připomínajícího italské klima v okolí jezera Como, příjemně překvapí…

Před několika dny představili manažer restaurantu Marek Holer, šéfkuchař Dušan Mackovič a v roli konzultanta úspěšný privátní šéfkuchař Joe Sefton (UK) za podpory zkušeného sommeliéra a dovozce vín ze zahraničí Štěpána Mlejnka (Mlejnek Fine Wine s.r.o.) svou nejbližší nabídku skupině odborných novinářů. Chystanému menu věnovali velkou pozornost a úsilí, nasadili své zkušenosti z bohaté mezinárodní praxe a nebáli se vyzkoušet i řadu nových nápadů a experimentů ve vývoji chutí, aby uspokojili i náročné hosty. Ti, nezřídka jako znalí turisté doplňují své klasické cestovatelské zážitky o dojmy gastronomické, kulinářské. Nejde o něco neznámého – namátkou vzpomeňme například literatury z pera světově proslulého Ernesta Hemingwaye - kolik řádek věnoval popisu chuťových prožitků – ať už co do pokrmů, či pití, zejména z doby svého pobytu na Kubě. Co o svém úsilí říkají sami jeho protagonisté?

Dušan Mackovič má za sebou léta praxe v předních hotelech a restauracích jak v Evropě, tak Severní Americe. Jmenujme např. Four Seasons v Londýně, Houstonu a Praze, či Renaissance v Düsseldorfu a Praze, atd. Zkušenosti jej naučily respektovat různé mezinárodní kuchyně a nepohrdne ani tou českou. Říká: „Základem pro vymýšlení nových jídel je pro mne směs zkušeností od všech kuchařů, se kterými jsem měl možnost po minulých dvacet let pracovat a stálé sledování trendů, které v gastronomii přicházejí. Nejdůležitější je nepřetržité ochutnávání všeho, kolem čeho projdu, či co se vyskytne kolem mne“.

Joe Sefton se již ve svých 19 letech (v roce 2012) stal jedním z vůbec nejmladších šéfkuchařů v hotelu Le Rissiou ve Vaujany ve Francii. O rok později už vládl kuchyni restaurantu Chalet Lucette. V roce 2015 došel až do semifinále soutěže Master Chef/Profesionálové. Jeho snaha stále objevovat a vynalézat jej vynesla až do pozice vyhledávaného privátního šéfkuchaře. Komentuje: „Jídlo, které vařím, je fine dining a mým cílem je stále zvyšovat jeho úroveň. Když vaříte privátně, můžete klienty lépe pochopit, získat zpětnou vazbu. To je důležité, protože já rád přizpůsobuji své pokrmy na míru klientovi, či společnosti. Z jejich preferencí můžete vytvořit opravdu unikátní menu, něco, co žádný jiný šéfkuchař nebo restaurace na světě nenabízí. To je jedním z důvodů, proč jsem privátním šéfkuchařem, je to jedinečné! Když pracuji pro klienta, chci mu dát to nejlepší…“

Ze spolupráce obou světem prošlých mistrů kuchařského umění vzešla celá řada opravdových pochoutek, které si své milovníky bezpochyby najdou. Toto tvrzení není těžké podpořit už jen samotnými položkami, které vytvoří menu, nesoucí hlavičku Como:

Grilované krevety s guacamole a gazpacho, Pečená rajčátka a papriky s buvolí burratou, olivami taggiasca a rukolovým salátem, Rukolový salát s pralinkami z kozího sýru, pistáciemi a datlovým dresinkem, Sépiové rizoto s kalamáry, tygřími krevetami, mušlemi sv. Jakuba a lehkou česnekovou omáčkou, Bramborové gnocchi s kozím sýrem a chorizem, Pečená treska s hráškovo-mátovým pyré, grilovanou polentou a domácí tatarskou omáčkou, atd. Dezert? Třeba Slaná čokoládová ganache s pomeranči, zázvorem, oříšky a vanilkovou zmrzlinou…

Váháte? Chyba – jak už řečeno – tyhle jmenované lahůdky tu dostanete za rozumnou cenu a ve vašem návštěvnickém či turistickém deníku se budou už napořád velmi zajímavě vyjímat. Mohu potvrdit z vlastní zkušenosti…

Miroslav Navara