Mokrá Hora - městská část Brna

Fotogalerie

Ulice Tumaňanova je centrální ulicí obce • Fotografie (14) • Foto: pasatur

Vstoupit do fotogalerie (14 fotografií)

Ulice Tumaňanova je centrální ulicí obce

Areál v okolí hranolové zvonice

Vstoupit do fotogalerie (14 fotografií)

Mokrá Hora je bývalá obec, dnes brněnská městská čtvrt a katastrální území o rozloze 0,88 km². Dnes má kolem 900 obyvatel. Leží v severní části Brna, východně od železniční tratě 250 směřující z Brna do Havlíčkova Brodu. Rozkládá se na svahu kopce mezi říčkou Ponávkou a potokem Rakovcem, které jejím katastrem protékají. Součástí Mokré Hory je i rybník U Mlýna, nacházející se na severu jejího katastru v blízkosti bývalého vodního Vránova mlýna.

Ulice Tumaňanova je centrální ulicí obce • Foto: pasatur

Byla založena ve druhé polovině 18. století na původním katastru obce Jehnice, parcelací vrchonostenské půdy pozořického panství. V roce 1801 byl z Jehnic a Mokré Hory vytvořen samostatný panský velkostatek, jenž byl roku 1831 vložen do zemských desek. Ves vznikla na komunikaci, která odbočovala ze staré královské cesty z Brna do Svitav. Datování přesného založení obce se však v jednotlivých pramenech liší. Jsou uváděny letopočty 1771 a 1784, avšak objekty obce jsou zobrazeny již na mapách Prvního vojenského mapování zpracovaného v letech 1764-68. Její původní název byl Mokrahora, který dostala podle sousední hory, na níž stávala kaple. Nejstarší část Mokré Hory představuje dolní část dnešní Tumaňanovy ulice. V letech 1790 až 1834 vznikly také domy na západní straně horní části ulice až k jejímu zalomení. Ještě před rokem 1918 pak došlo nad obecní zvoničkou k zastavení i východní strany horní části ulice. V této době začaly vznikat domy též podél říčky Ponávky a soustředila se sem i nesouvislá meziválečná výstavba domů v dnešních ulicích Brigádnické, Skoumalově a Úhledné. Původně se tato část Mokré Hory označovala jako Nová čtvrť. Až do svého osamostatnění v roce 1953 byla Mokrá Hora místní částí obce Jehnice. Od 1. února 1953 se stala samostatnou obcí s vlastním katastrálním územím, avšak již 1. července 1960 byla připojena k Brnu. Od 24. listopadu 1990 pak spolu s Řečkovicemi tvoří samosprávnou městskou část Brno - Řečkovice a Mokrá Hora. Na rozdíl od sousedních Řečkovic si Mokrá Hora uchovala zcela venkovský charakter.

Na hlavní Tumaňanově ulici se nachází hranolová zvonice postavená zde roku 1889 a vedle ní kamenný kříž z roku 1884. Kousek od nich byl v roce 1919 Okrašlovacím spolkem zbudován pomník obětem 1. světové války a doplněn později o jména obětí 2. světové války. Mokrou Horou prochází červeně značená turistická trasa směřující sem údolím Ponávky z Lelekovic a dále modře značená trasa, která sem pro změnu vede údolím Rakovce z Ořešína. Mokrou Horu protínají i tři cyklotrasy. Předně je to Stezka Petra Bezruče směřující do Černé Hory, dále okružní č. 5005, zvaná Brněnské kolečko a regionální cyklotrasa č. 5231.

Mokrá Hora je spojena s centrem linkou MHD č. 70 směřující sem od královopolského nádraží přes Řečkovice a pokračující do Ořešína.

Poslední aktualizace: 11.9.2022

Mokrá Hora - městská část Brna na mapě