Aachen (Cáchy) – oktagonální Palatinská kaple (Cappella Palatina, Oktogon)

Oktagonální Palatinská kaple je nejvýznamnější, nejkrásnější a nejstarší částí mariánské katedrály v německých Cáchách. Jedná se o kapli, kterou nechal v byzantském stylu postavit franský král a římský císař Karel Veliký v letech 796 až 805. Kaple patří mezi nejvýznamnější sakrální památky v zemi našich západních sousedů, je pod ochranou UNESCO a při vstupu do jejího interiéru vás možná napadne: „Vítejte v Ravenně“. Z tamní baziliky San Vitale totiž podoba kaple evidentně vychází. V letech 936 až 1531 se jednalo o kapli korunovační.

Máme zde před sebou vrcholnou ukázku tzv. předrománské architektury nebo – chcete-li – stavby z období nazývaného karolínská renesance. Za jejího tvůrce je považován francouzský architekt Odo z Mét (Eudes de Metz), který navrhl podobu klenutého osmiúhelníkového interiéru obklopeného vnější stěnou o šestnácti stranách. Svou velikostí pak neměla Palatinská kaple Karla Velikého severně od Alp konkurenci více než dvě stě let.

Raně středověká Palatinská kaple je vlastně vysokým osmiúhelníkovým prostorem s dvojpodlažním ambitem, který jej obíhá. Vnitřní osmiúhelník má průměr 14,46 m a obklopuje ho šestnáctiúhelník s arkádovou galerii. Ta horní bývá nazývána Hochmünster a její klenuté arkády jsou vyšší. Nízké přízemní arkády pro změnu působí mohutněji. Obě patra pak odděluje výrazná římsa.

Horní patro běžně přístupné není a právě tady (v oktagonální místnosti naproti chóru) se ukrývá hlavní oltář a císařský trůn Karla Velikého. Nad arkádami horní galerie se zvedá oktagonální buben s okenními otvory a vrcholovou kupolí. Na východní straně byla původně malá apsida, kterou později nahradil gotický chór. Vstupovalo se západním stupňovitým portálem v monumentální předsíni. Kaple je osvětlena třístupňovým systémem oken. Vidět zde můžeme i dvojice pilastrů s korintskými hlavicemi nebo bronzové zdobné prvky z období okolo roku 1200. Zajímavý je osud sloupků členících arkády horní galerie. Ty jsou velmi staré a původně byly osazeny v kostela sv. Gereona v Kolíně nad Rýnem. Na konci 8. století je Karel Veliký dovezl do Cách a doplnil dalšími artefakty pocházejícími z Říma a Ravenny. V roce 1794 byly odvezeny do Paříže, ale již v roce 1815 se jich polovina vrátila z Louvru zpět. Ve 40. letech minulého století byly znovu umístěny na původní místo a ty chybějící nahradily žulové kopie.

Interiér sice působí takřka dojmem raně křesťanských staveb, ale většina výzdoby je nepůvodní, až z počátku minulého století pocházející. Propracované neobyzantské mozaiky obou ochozů např. navrhl Hermann Schaper v letech 1896 až 1902 a mramorová podlaha vznikla v letech 1907 až 1911 (mozaiky většinou zobrazují biblické a historické motivy, včetně těch „současných“ – nechybí zde např. portrét Otto von Bismarcka). Také alabastrové lampy byly vyrobeny okolo roku 1900.

Vnitřní stěny byly od počátku obloženy mramorem. Původní kupolová mozaika pravděpodobně vznikla okolo roku 800, kdy nahradila starší fresku. Zobrazovala Vítězného Krista obklopeného symboly čtyř evangelistů. Později ji nahradila barokní štuková výzdoba a tu roku 1880 vystřídala mozaika obnovená podle té původní. Opomenout nemůžeme ani velký Barbarossův lustr. Vnější stěny jsou vytvořeny z lomového kamene a kromě starobylých sloupových hlavic postrádají jakoukoliv výzdobu. Vrcholová exteriérová část je barokní.

V roce 1000 se součástí Palatinské kaple stala i výklenková hrobka Karla Velikého, která byla zničena roku 1788.