Loading...
Dnešní obec Bělá pod Pradědem se skládá z původně samostatných částí, podle Abecedy Adolfovice, Bělá, Domašov, Filipovice. Podle polohy je nejjižnější a zároveň nejvýše položenou částí část Bělá, nejníže položenou a i nejsevernější jsou Adolfovice. Pomineme-li poněkud stranou ležící Filipovice, ostatní části tvoří v podstatě souvislou zástavbu od horního konce Bělé pod stoupáním na Videlské sedlo pěkně podél toku Bělé až k Bukovicím, které jsou už součástí města Jeseník.
Jak bývaly dřívější osady více oddělené, měla každí z nich i nějaký ten svatostánek. Vlastní kostelík měly tedy i Adolfovice. Ves je prvně uváděna v roce 1290 (nebo 1284) jako Adolcouici, v roce 1305 se objevuje název Adolphi villa s fojtstvím a farním kostelem. V roce 1410 s už objevuje název Adelsdorf, který nakonec v počeštěné formě užíváme dodnes.
Farní kostel neměl ale dlouhého trvání, vlastně se ani neví, kdy přesně zanikl. Nicméně ještě v roce 1666 měly být patrné zbytky kostela, k tomu i nějaká věžička se zvonem.
Jak se k sobě přibližovaly dnešní části Adolfoviuce a Domašov, byl na hranici jejich území postaven v l. 1726–30 nový kostel sv. Tomáše Apoštola, který tam stojí dodnes.
Místo po původním adolfovickém kostele zůstalo prázdné, v roce 1870 tu chtěli postavit školu, ale to bylo nevhodné, protože jako každé místo kolem kostelů, i tady býval hřbitov.
Ráz pohřebiště podtrhlo v roce 1923 umístění pomníku padlých z Adolfovic (Domašov má svůj pomník u dnešního obecného úřadu naproti Cimburovi).
Pomník byl dílem kameníka Adolfa Waltera ze Supíkovic (Saubsdorf). Návrho vytvořil ředitel tamější kamenické školy Paul Stadler. Pomník je tvořen kamenným kvádrem z reliéfem hlavy bojovníka a deskou se jmény padlých. Nad římsou je kamenná koule s mečem.
Pomník utrpěl poškození po odsunu německých obyvatel po 2. sv. válce. Místo kolem bylo značně zanedbané.
K nápravě došlo až v roce 2000. Pomník byl v rámci možností opraven a místo kolem něj upraveno v malý parčík. V podstatě oválný (až kruhový) tvar se nabídl v označení parčíku Rondo.