Albrechtický kostel, nejstarší sakrální stavba Sušicka.
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Historie tohoto místa sahá až do doby kamenné. Hora Sedlo ( 902 m.n.m.) nad Albrechticemi byla v minulosti velmi vhodným místem pro založení hradiště. Sídlo zde měli Keltové, po nich sem přišly germánské kmeny a již kolem roku 600 n.l. objevili Sedlo Slované. Mezi 8 a 10. stoletím n.l. tu stálo rozsáhlé hradiště. Obtížně překročitelné pohoří Šumavy se postupně kolonizovalo jak ze strany české, tak i bavorské. Za vlády Přemyslovců byly vzájemné vztahy více než přátelské. V roce 1124 se provdala dcera krále Vladislava I. za Fridricha z Bogenu. Král o dva roky později daroval premonstrátům z Windbergu, kromě jiného, i Albrechtice. A právě v této době se začala psát historie zdejšího kostela.
První svatyní na tomto místě byl dřevěný kostel a v roce1179 vysvěcený salcburskýmarcibiskupem Albrechtem. Na jeho místě byl v 1. polovině 13. století postaven raně gotický kostel Panny Marie a sv. Petra a Pavla s prvky románského slohu. Unikátní je, že se stavba do dnešních dnů dochovala, kromě několika přístaveb, v původní podobě. V roce 1778 byla uvnitř vestavěna kruchta a o rok nato severní předsíň a Kaple Panny Marie. V roce 1909 byl kostel restaurován. Současný stav volá po opravě.
Kostel je jednolodní stavba se čtvercovým presbytářem, při kterém je přistavěna Kaple Panny Marie. Předsíň na severní straně je obdélníková. Hranolová věž se sakristií v přízemí tvoří severovýchodní nároží. Fasáda kostela je hladká. Okna mají původní kamenné kružby. V lodi jsou okna trojdílná, v presbytáři dvoudílná. Dvě románská okénka jsou velmi úzká a bez kružeb. Hlavní loď je s plochým stropem, presbytář a sakristie mají křížovou klenbu. Kaple Panny Marie má valenou klenbu. Kruchtu podpírají dva mohutné kamenné sloupy. Nádherné jsou gotické nástěnné malby ze začátku 14. století a z období po roce 1400. Vnitřní zařízení je barokní. Kostel stojí na severním okraji hřbitova, který je obehnán kamennou zdí. Vlevo od vchodu na hřbitov je budova márnice. U kostele ještě před několika lety rostl velmi mohutný topol černý, jeden z největších v oblosti. Po něm zbyl již jen pařez. Za pozornost stojí lípa, která roste východně od hřbitova. Od kostela je nádherný výhled k severu a částečně i k východu. Mapa KČTmá č.68 a název Pootaví. Od nedalekého pensionu, u kterého je možné parkovat, začíná i cesta k rozhledně na vrcholu Sedla.