Alexandrova rozhledna

Alexandrova rozhledna byla jedním z našich cílů v rámci jednodenního výletu do Adamova a okolí. Autem jsme vyjeli až nad paneláky, které dle našeho názoru velice hyzdí město a pěšky jsme se vydali k rozhledně po zelené a červené značce. Vyhlídková věž stojí na kopci Špičák ve výšce 496 m n. m na zalesněné stráni malebného údolí řeky Svitavy nad městem Adamovem, takže se nelze divit tomu, že pěšina po které jsme kráčeli stoupala neustále vzhůru.

Aby nám cesta lépe ubíhala, hráli jsme slovní hru hádání zvířat a po pár stovkách metrů jsme přišli na rozcestí U sedmi dubů. Dál jsme již kráčeli pouze po zelené značce a po necelém jednom kilometru jsme dorazili k 18 metrů vysoké rozhledně. Na nic jsme nečekali a vystoupali do výšky 14 metrů na Ochoz volně přístupné věže a mohli si tak prohlédnout okolí i město Adamov z téměř ptačí perspektivy.

V dálce jsme zahlédli část Brna, Pálavské vrchy, vysílač Hády a dole pod námi údolí řeky Svitavy a samozřejmě město Adamov. Vlaky projíždějící městem pod námi vypadaly jako modelová železnice. Delší kochání vyhlídkou do kraje kazil vítr, a tak jsme se po deseti minutách vydali zpět dolů.

Na pevné zemi jsme se seznámili se zajímavou historií rozhledny, která se zde vyskytla již ve třech verzích. Jako první zde stával vyhlídkový dřevěný pavilon a protože zde nerostla žádná vegetace, tenkrát turistům naprosto dostačoval.

V roce 1887 pavilon nahradila kamenná rozhledna a to díky aktivitě Rakouského turistického klubu, původní. Zaujalo nás, že o postavení rozhledny se nejvíce zasloužil předseda brněnské sekce tohoto spolku, císařský rada Alexandr Suchánek, proto dostala jméno Alexandrova. Přečetli jsme si, že věž vysoká 15 metrů měla nejdříve vysokou špičatou střechu a Ochoz byl dřevěný.

Nepodivili jsme se vůbec tomu, když v průběhu obou válek věž značně zpustla a po roce 1945 zbývalo již jen torzo. Byla také považována za symbol německé turistiky, takže se o rozhlednu nikdo nestaral. Docela jsme byli překvapeni faktem, že také za druhé světové války byla záměrně stržena vrchní část věže, aby nepřitahovala bombardéry, které měly za svůj cíl blízké Adamovské strojírny.

Dále jsme se dozvěděli, že rozhlednu zachránilo televizní vysílání. Jelikož v 60. letech potřeboval Adamov televizní vysílač, byla věř opravena a uvnitř věže byla umístěna vysílací technika. Pro potřeby turistů byl vybudován nový železný ochoz s přístupem po vnějším žebříku. Bohužel i tato rozhledna postupem času velmi zchátrala, přístup na ni byl nebezpečný, takže adamovští radní pro jistotu nechali přístupový žebřík odstranit.

Přečetli jsme si také, že tento stav trval až do roku 2008, kdy se započalo s výstavbou třetí rozhledny. Při pohledu obrázky staré a nové věž jsme si všimli, že základ tvoří původní kamenná stavba, která byla vlastně pouze zvýšena a otevřena 16. května 2009.

Když jsme si přečetli dostupné informace o historii rozhledny, vrátili jsme se stejnou cestou k autu. Opět jsme si zkrátili dlouhou chvíli slovní hrou, jen zvířata vystřídaly rostliny.

Brzy jsme k autu dorazili a popojeli kousek dolů do města ke kostelu svaté Barbory, kde jsme si prohlédli světelský oltář a koupili zde známku rozhledny. Dostali jsme také razítko kostela i rozhledny. O kostelu i o zajímavém oltáři se více dozvíte v mém dalším článku.

http://www.hrady.cz/?OID=1465

Alexandrova rozhledna znovu otevřena

V sobotu 16. května 2009 byla po delší době za velkého zájmu veřejnosti slavnostně otevřena Alexandrova rozhledna nad Adamovem v Moravském krasu.

Od 60. let 19. století stával na vrcholu Špičák v nadmořské výšce 496 m dřevěný vyhlídkový pavilon, vybudovaný dle návrhu krajského hejtmana hraběte Braidy. V roce 1887 brněnská sekce OTC- Rakouské turistické centrum iniciovalo zhotovení projektu a založení sbírky na stavbu novou. Zděnou stavbu podle projektu architekta Oscara Mratscheka postavila firma stavitele Martina Fleischhackera za 15.000 zlatých. Věž měla dřevěný vyhlídkový Ochoz a vysokou plechovou jehlancovou střechu s korouhvičkou dosahovala výšky 15 m.

Historické fotografie jsou na informační tabuli pod rozhlednou. Při slavnostním otevření dne 4. září 1887 byla pojmenována na počest císařského rady Alexandra Suchanka, který se o její postavení nejvíce zasloužil. V pozdějších letech měla rozhledna namále. Značně utrpěla v obou světových válkách. V té druhé byla stržena nejen střecha, ale i dřevěný Ochoz, údajně proto, že by mohlo dojít k odhalení a bombardování vojenské výroby v adamovských strojírnách.

Kdo ví, jak by to s ní dopadlo, kdyby nedošlo v šedesátých letech minulého století k rozvoji televizního vysílání. Obyvatelé Adamova ležícího v údolí řeky Svitavy zastíněném před televizním signálem toužili rovněž po sledování českých seriálů, a tak ji v roce 1963 v akci „Z“ upravili pro instalaci vykrývacího vysílače. Pro turisty byl zbudován železný ochoz, na který se lezlo po vnějším železném žebříku. Z bezpečnostních důvodů však byl později odstraněn, neboť byl v havarijním stavu. Kvůli některým majetkovým nejasnostem nemohla radnice v Adamově do nemovitosti investovat dříve, než se sporné věci vyřešily. V roce 2008 se podařilo vyřešit nejen majetkové záležitosti ale sehnat i potřebné finance na její rekonstrukci, na kterou, mimo několika dalších firem, přispěla i Evropská unie. Díky tomu mohla být i zvýšena o tři metry, takže vyhlídkový ochoz je nyní 14 m nad zemí. Venkovní chromované zábradlí a pozinkované venkovní i vnitřní schody jsou předpokladem, že další havarijní stav je v nedohlednu.

Díky tomu, že byly odstraněny některé stromy přesahující její výšku, je z vyhlídkové plošiny, na kterou vede 75 schodů, opravdu překrásný rozhled na tři světové strany. Adamov

Bílovice i Brno jižním směrem jako na dlani, v dáli Pálava, západním směrem Hořice, Vyškůvka, Vysočina, Chlum či zámek Letovice. Směrem východním spatříme Ochoz u Brna a v dálce při dobré viditelnosti Ždánický les a Chřiby. Dvakrát až třikrát do roka za výjimečné viditelnosti se na jihozápadním obzoru třpytí sněhové čepičky alpských pohoří.

Rozhledna je zatím volně přístupná ale připravte se na pěkný fičák!

Přístup je buď po zelené turistické značce z Adamova, který je vhodný pro pěší turisty. Vzdálenost je asi 2,5 km. Cyklisté se k ní mohou snadno dostat z Babic nad Svitavou rovněž po zelené TZ po lesní silničce z uválcovaného kačírku, z níž asi po 2 km je krátká asi 100 m dlouhá vyznačená odbočka vlevo. Viz Turistická mapa č. 86 – Okolí Brna, Moravský kras, sektor D 1.

Text i foto : Ing. Rostislav Novák

konstrukce - Kamenná

Otevření - 1887 , po rekonstrukci - 2009

Přístup - celoročně

počet schodů -19

Výška - 18 metrů

Lepší přístup je od Babic , lesní cesta , nádherný výhled na Adamov .

Možno vřele doporučit jako cíl pro výlet