Arbois – kostel sv. Justa (Église Saint-Just)

Nejzajímavější památkou městečka Arbois, nacházejícího se ve francouzském regionu Franche-Comté, je bezesporu krásný románsko-gotický kostel sv. Justa. Tento pozoruhodný svatostánek byl postaven již ve 12. století a v roce 1913 se stal uznanou a chráněnou historickou památkou, v které jsou v létě organizovány prohlídky. Kostel byl původně postaven čistě v románském slohu a jeho dominantou byla 75 metrů vysoká zvonice, která sloužila také jako hláska. I proto byl kostel začleněn do opevnění města. Teprve v průběhu 13. století byly přidány také prvky v gotickém slohu, například kamenná klenba hlavní lodi, která nahradila původní dřevěný strop. A na úvod bychom si ještě mohli prozradit, že někteří historikové i informační prameny řadí vznik kostela sv. Justa již do 11. století.

V roce 1651 byla původní zvonice zničena velkým požárem, způsobeným ohňostrojem, odpalovaným z jejího vrcholu. Až v roce 1716 byla postavena nová zvonice, tentokrát vysoká „pouhých“ 60 m. Jedná se o pětipodlažní stavbu z okrového vápence, na jejíž vrchol vede 209 schodů. Panoramatický výhled na město a jeho okolí z ochozu ve výšce 44 m je pak zaslouženou odměnou. V roce 1738 je na věž umístěna zvonkohra z jedenácti zvonů, kterým vévodí čtyřtunový Jura. Roku 1929 byla zvonice rekonstruována tak, aby co nejvíce odpovídala své původní podobě. V roce 1795 jsou do chrámu instalovány varhany z roku 1728, pocházející z nedalekého bývalého kolegiátního kostela Notre-Dame. Tyto varhany jsou historickou památkou od roku 1976.

Kamenný románský kostel byl součástí benediktinského převorství a již od svého založení byl zasvěcen sv. Justovi, lyonskému arcibiskupovi ze 4. století. Jedná se o robustní stavbu s masivními pilíří. Přes raně gotické úpravy ve 13. století zůstávají kostel i jeho klenba převážně románské. Ve 14. století rozšiřuje kostel řada kaplí na severní straně, což má za úkol zejména lépe rozložit tlak klenby. Na jižní straně se pak kaple objeví v následujícím století. V 16. století je zničena půlkruhová románská apsida. Ta je vzápětí nahrazena čtvercovým závěrem s velkým oknem s pozdně gotickou kružbou.

Vzhledem k tomu, že tento chrám je „románsky temný“, doporučuje se jeho návštěva zejména za slunečného počasí. V interiéru kostela Saint-Just si pak kromě jednotlivých architektonických prvků můžeme prohlédnout také několik pozoruhodných kusů mobiliáře. Za zmínku pak stojí zejména kazatelna z 18. století, varhany Carouge ze stejného období, několik soch z 15. století a hlavně krásná socha Panny Marie s dítětem, datovaná rokem 1380. Všechny vitráže kostela pocházejí z 19. století, s jednou současnou výjimkou. Hlavní loď bývá odborníky řazena do burgundského románského stylu (tzn. snížený a masivní), podpůrné pilíře jsou čtvercové nebo kruhové. Severní postranní loď je rovněž převážně románská, ta jižní – s žebrovou klenbou – spíše gotická. K její úpravě totiž došlo při přestavbě zvonice. Podobně je to i s bočními kaplemi.

Na závěr ještě bodově pár postřehů a zajímavostí. Přes všechna předchozí tvrzení se na jižní straně nachází významná kaple sv. Leonarda z roku 1359, ale její severní „sestřička“, zasvěcená Panně Marii, je přesně o 20 let mladší. Přitom tři z pěti kaplí v jižní boční lodi byly postaveny až v 15. století, a to díky štědrosti farníků z Arbois. Poslední jižní kaple však byla vybudována teprve v roce 1839. Zatímco oltářní obraz Panny Marie Utěšitelky pochází ze 17. století, okenní vitraže jsou podstatně mladší a byly osazeny většinou až ve století 19. Pozorný návštěvník v interiéru jistě nepřehlédne ani tváře mnicha a ženy, umístěné na pilířích lodi, obraz sv. Františka z Pauly (17. století), raně gotickou žebrovou klenbu (13. století), sochu Panny Marie s dítětem z konce 15. století, sochy sv. Antonína a sv. Vavřince v kapli sv. Léonarda (Burgundská škola, 15. století), sochu sv. Jana Evangelisty z konce 15. století (také Burgundská škola), obraz Svaté rodiny (vlámský malíř Jean Erasmus Quellin, r. 1685), obraz Panna Marie s dítětem a svatým příbuzenstvem (anonymní malíř, počátek 17. století), krásnou Pietu, nástěnné malby, sochu Panny Marie s dítětem (r. 1380), obraz Extáze sv. Terezy z Avily (Brandon, 18. stol.), polychromovanou dřevěnou sochu sv. Justa (Besand, r. 1800), obraz sv. František Xaverský umírá na čínském pobřeží (Claude Perrin, r. 1709) nebo krásnou dřevěnou kazatelnu s pěti panely zobrazujícími Krista a evangelisty a vyřezanou v roce 1745 místními bratry Lamberthodovými.

Chrámový chór v burgundském románském slohu a kaple byly přestavěny v 16. století, přesněji do roku 1538, kdy o jejich odstranění rozhodl Pierre de la Baume, biskup z Ženevy, opat Saint-Claude a převor Arbois. Do té doby zde byly k vidění klasické románské apsidy. Ve stejném období získalo velké okno renesanční vitráže. Toto okno bylo poškozeno v roce 1674 a, bohužel, nepřežilo francouzskou revoluci. Renesanční vitráže poté byly nahrazeny čirým sklem, které v 19. století vystřídala současná vitráž, zobrazující sv. Antonína Paduánského. Velké okno zajišťuje, že chrámový presbytář působí poměrně světlým až jasným dojmem. Proti oknu se nachází kruchta s krásnými varhany z počátku 18. století (dokončené v roce 1728). Jedná se současně o nástroj velice kvalitní, který dokonce vedl ke vzniku arboiského mezinárodního varhanního festivalu. Vysoce zdobná skříň – mimo jiné s troubícími andílky – je rovněž dílem bratrů Lamberthodů.

Příjemné je zjištění, že v jednotlivých částech kostela sv. Justa – např. v kaplích – jsou umístěny tabulky s informacemi o příslušné prostoře i dílech v ní umístěných (ve francouzštině) a při vstupu do chrámu si můžete volně zapůjčit listy A4 ve fóliích, které přináší základní informace o historii kostela, jeho podobě i mobiliáři (v několika jazycích, včetně angličtiny a němčiny).