Bazilka Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýně

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýnu je nejvýznamnější mariánský poutní kostel Moravy a poutní basilica minor. Patří mezi nejvýše položené sakrální stavby na Moravě. Dle legendy zde došlo ve 40. letech 13. století k zázračné události během vpádu Tatarů, kdy mnozí lidé hledali útočiště na Hostýnu. Tehdy je měla zachránit Panna Maria, když zapálila bleskem tatarské ležení.

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie stojí na místě mnohokrát přestavované kaple. Dnešní stavba byla započata roku 1721 a vznikla dle plánů Ignáce Josefa Cyraniho. Slavnostní svěcení se konalo roku 1748 za přítomnosti olomouckého biskupa F. J. Troyera.

V souvislosti s reformami Josefa II. byl v roce 1787 chrám jako přebytečný zrušen a odsouzen k zániku. Znovu obnoven byl roku 1845, kdy byla také přivezena socha Panny Marie metající blesky. Výmalbu kostela provedl Jan Zapletal z Prahy v 80. letech 19 st. V roce 1930 dostal kostel ocelovou vazbu a střecha měděnou krytinu. Nové varhany jsou z roku 1953 z Krnova. Počet poutníků a návštěvníků dosahoval ročně až čtvrt milionu. Duchovní správa je na Hostýnu od roku 1887.

Kostel do dnešní podoby byl uveden na přelomu 19. a 20. století. Střecha je vytvořena mohutnou helmicí, dvě věže postavené kose překrývají jednoduché jehlancové střechy se skosenými hranami. Dominantou průčelí je vertikálně členěná plocha s hladkými pilastry a konkávní plochou vyplněnou impozantním mozaikovým obrazem Panny Marie Svatohostýnské (25 m2) od malíře Viktora Foerstra (bratra hudebních skladatele J. B. Foerstra), nad ním je nápis: ZŮSTAŇ MATKOU LIDU SVÉMU. Masivní kostelní vrata jsou dílem brněnského sochaře Josefa Axmana, Myslbekova žáka. Před chrámem na schodišti nás vítají sochy sv. Cyrila a Metoděje.

Vlastní chrám má centrální, půdorysně orientovanou dispozici elipsovitého tvaru s osami 40,5 a 30,5 m. Vnitřek chrámu, tvořený elipsovitým válcem odděleným římsou, sedmi okny a prosvětlenou kopulí, je úchvatný. Oválný půdorys chrámové lodě je rozčleněn a rozšířen o prostory vchodů a oltářů. Hlavní oltář se sochou hostýnské Madony s Ježíškem a výjevem pokoření Tatarů, sochou sv. Cyrila držícího v ruce obraz Panny Marie tuřanské a sv. Metoděje s mušlí (atribut křtu). Před oltářem je menza odpovídající reformě podle II. vatikánského koncilu. Autor původního oltáře je sochař a řezbář Benedikt Edele (1844). Na evangelijní straně presbytáře je kopie původního obrazu Panny Marie Ochranitelky, na protější straně nástěnný obraz Panny Marie Vítězné, jehož originál z r. 1695 není v majetku Hostýna. Na evangelijní straně kaple sv. Josefa, oltář Božského srdce Páně s reliéfním obrazem a kaple sv. Jáchyma se sv. Annou. Na epištolní straně kaple sv. Valentina, za ní u vchodu je Kaple Panny Marie lurdské s oltářem sv. Ignáce z Loyoly (zakladatele Tovaryšstva Ježíšova). Na protější straně je zobrazena vodní kaple s procesím, dále je kaple sv. Šebestiána, která je nyní proměněna v kapli "dušičkovou".

Interiér chrámu doplňují nástěnné malby ze života světců a Panny Marie. K architektuře kostela jako celku lze říci celkově, že exteriér chrámu je tvořen převážně barokně, interiér odpovídá zhruba době konce 19. stol

Bazilika je otevřena a přístupná veřejnosti denně od 6:30 do 19:30 s výjimkou pondělí od 13:00 do 16:00, kdy probíhá její úklid. Padne-li na pondělí svátek, tak se uklízí další den v tuto dobu.

Bazilika se nachází na vrchu Hostýnu v nadmořské výšce 718 m. Hostýn je dostupný autobusem z Bystřice pod Hostýnem, pěšky po turistické značce modré a červené.

http://www.hostyn.cz/