Svatý Hostýn - Bazilika Nanebevzetí Panny Marie
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýnu je nejvýznamnější mariánský poutní kostel Moravy a poutní basilica minor. Patří mezi nejvýše položené sakrální stavby na Moravě. Dle legendy zde došlo ve 40. letech 13. století k zázračné události během vpádu Tatarů, kdy mnozí lidé hledali útočiště na Hostýnu. Tehdy je měla zachránit Panna Maria, když zapálila bleskem tatarské ležení.
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie stojí na místě mnohokrát přestavované kaple. Dnešní stavba byla započata roku 1721 a vznikla dle plánů Ignáce Josefa Cyraniho. Slavnostní svěcení se konalo roku 1748 za přítomnosti olomouckého biskupa F. J. Troyera.
V souvislosti s reformami Josefa II. byl v roce 1787 chrám jako přebytečný zrušen a odsouzen k zániku. Znovu obnoven byl roku 1845, kdy byla také přivezena socha Panny Marie metající blesky. Výmalbu kostela provedl Jan Zapletal z Prahy v 80. letech 19 st. V roce 1930 dostal kostel ocelovou vazbu a střecha měděnou krytinu. Nové varhany jsou z roku 1953 z Krnova. Počet poutníků a návštěvníků dosahoval ročně až čtvrt milionu. Duchovní správa je na Hostýnu od roku 1887.
Kostel do dnešní podoby byl uveden na přelomu 19. a 20. století. Střecha je vytvořena mohutnou helmicí, dvě věže postavené kose překrývají jednoduché jehlancové střechy se skosenými hranami. Dominantou průčelí je vertikálně členěná plocha s hladkými pilastry a konkávní plochou vyplněnou impozantním mozaikovým obrazem Panny Marie Svatohostýnské (25 m2) od malíře Viktora Foerstra (bratra hudebních skladatele J. B. Foerstra), nad ním je nápis: ZŮSTAŇ MATKOU LIDU SVÉMU. Masivní kostelní vrata jsou dílem brněnského sochaře Josefa Axmana, Myslbekova žáka. Před chrámem na schodišti nás vítají sochy sv. Cyrila a Metoděje.
Vlastní chrám má centrální, půdorysně orientovanou dispozici elipsovitého tvaru s osami 40,5 a 30,5 m. Vnitřek chrámu, tvořený elipsovitým válcem odděleným římsou, sedmi okny a prosvětlenou kopulí, je úchvatný. Oválný půdorys chrámové lodě je rozčleněn a rozšířen o prostory vchodů a oltářů. Hlavní oltář se sochou hostýnské Madony s Ježíškem a výjevem pokoření Tatarů, sochou sv. Cyrila držícího v ruce obraz Panny Marie tuřanské a sv. Metoděje s mušlí (atribut křtu). Před oltářem je menza odpovídající reformě podle II. vatikánského koncilu. Autor původního oltáře je sochař a řezbář Benedikt Edele (1844). Na evangelijní straně presbytáře je kopie původního obrazu Panny Marie Ochranitelky, na protější straně nástěnný obraz Panny Marie Vítězné, jehož originál z r. 1695 není v majetku Hostýna. Na evangelijní straně kaple sv. Josefa, oltář Božského srdce Páně s reliéfním obrazem a kaple sv. Jáchyma se sv. Annou. Na epištolní straně kaple sv. Valentina, za ní u vchodu je Kaple Panny Marie lurdské s oltářem sv. Ignáce z Loyoly (zakladatele Tovaryšstva Ježíšova). Na protější straně je zobrazena vodní kaple s procesím, dále je kaple sv. Šebestiána, která je nyní proměněna v kapli "dušičkovou".
Interiér chrámu doplňují nástěnné malby ze života světců a Panny Marie. K architektuře kostela jako celku lze říci celkově, že exteriér chrámu je tvořen převážně barokně, interiér odpovídá zhruba době konce 19. stol
Bazilika je otevřena a přístupná veřejnosti denně od 6:30 do 19:30 s výjimkou pondělí od 13:00 do 16:00, kdy probíhá její úklid. Padne-li na pondělí svátek, tak se uklízí další den v tuto dobu.
Bazilika se nachází na vrchu Hostýnu v nadmořské výšce 718 m. Hostýn je dostupný autobusem z Bystřice pod Hostýnem, pěšky po turistické značce modré a červené.
Fotogalerie
Poutní chrám byl vybudován v barokním slohu Františkem Antonínem z Rottálu v letech 1721 - 1748. Po slavnostním vysvěcení svatohostýnského chrámu došlo z nařízení císaře Josefa II. k jeho zrušení a odsvěcení. Činnost poutního místa byla obnovena v letech 1841 - 1845. Významnou událostí se stala korunovace Panny Marie svatohostýnské v roce 1912. K sedmdesátému výročí korunovace Panny Marie svatohostýnské získal poutní chrám vysoké vyznamenání - papež Jan Pavel II. mu udělil titul basilica minor.
Historie: O poutním místě se z dob před rokem 1620 dochovalo málo zpráv. Ví se o kapli, kterou před rokem 1550 rozšiřoval Burian Žabka z Limberka.
Původní obraz Panny Marie - zachránkyně Moravy, uctívaný poutníky v kapli, nechal zničit luterán Václav Bítovský z Bystřice.
Lobkovicové tradici poutí na Hostýn obnovili. Účinnou rekatolizaci však na svém novém panství zahájili teprve Rottalové. U jistého Friedricha Eisensteina v Německu nechala Marie Rottalovna pro hostýnskou kapli namalovat nový obraz - výjev, jak Panna Maria Vítězná pošlapává dobyvačný půlměsíc a obrací vetřelce na útěk. Dílo, které později doplnil stříbrný reliéf, se dnes nachází dole v bystřickém kostele.
Aby stačila rostoucímu počtu návštěvníků, musela se mariánská kaple neustále rozšiřovat. Uvádí se, že v čele procesí chodíval sám svatý Jan Sarkander. Pro Rottalovce byla péče o Hostýn věcí rodové cti i prestiže. Roku 1721 položili základní kámen ke stavbě velkolepého chrámu, který projektoval kroměřížský architekt italského původu Ignác Cyrani a provedl holešovský stavitel Thomas Sturm. Stavbu pozdržely války o rakouské a španělské dědictví, a tak mohl být chrám P. Marie Vítězné a jejího Nanebevzetí vysvěcen teprve 28. července 1748. Důležitým symbolem poutního místa je i pramen zázračné, uzdravující vody. Tryská ze skály na západním svahu přímo pod chrámem. Podle dnes spíše potlačované tradice vytryskl k záchraně obležených křesťanů během tatarského obležení v roce 1241. V roce 1700 byla u vývěru skvělé vody postavena kaple. Víra v zázračnou moc hostýnské vody má ve zbožném moravském lidu hluboké kořeny podnes.
Do pravidelného rytmu poutí, procesí a polních prací zasáhl 24. září 1769 požár poutního chrámu, způsobený bleskem. Hned po opravě však stihla svatyni další pohroma: císařský výnos o zákazu všech poutí a zrušení poutních míst. Chrám byl odsvěcen, a dokonce i zbaven střechy. Přesto se poutníci spontánně vydávali i k zarůstající ruině. A po napoleonských válkách už množící se procesí nikdo nezakazoval. Od roku 1840 byly poutě povoleny i úředně. Trvalo dlouho, než se podařilo Trosky chrámu restaurovat. Až při velkolepých oslavách 630. výročí hostýnského zázraku, v den Nanebevzetí Panny Marie 13. srpna 1891, došlo ke znovuvysvěcení chrámu.
Na Hostýn přišli jezuité a vznikla Matice svatohostýnská, která od barona Loudova zakoupila celý vrchol kopce i s okolním lesem, pastvinami a ubytovnou. Řád Tovaryšstva Ježíšova přivedl před první světovou válkou Svatý Hostýn k nebývalému rozkvětu - postavil hostinec, nové kaple, Křížovou cestu a takřka 230 metrů dlouhé schodiště. Jeho monumentalita umocňuje architektonický a výtvarný dojem při pohledu na poutní chrám. Citlivě přitom harmonizuje nejen s ním, ale i s okolní přírodou.
Přidat do oblibených uživatelů
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!
Chvalčov
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Svatý Hostýn - Bazilika Nanebevzetí Panny Marie
