Belfast-oběť mylných představ a předsudků

Belfast a provincie Ulster jsou stále oběťmi mylných představ a předsudků hlavně v souvislosti s ještě nedávnými politickými nepokoji nazývanými "Troubles".. Mnoho návštěvníků považuje tuto část Irska za nebezpečnou, ale devět krajů Ulsteru, z nichž tři jsou v Irské republice a zbylých sedm tvoří Severní Irsko, opravdu stojí za návštěvu. A cestování je tak bezpečné jako v jakékoli jiné části Irska. Ve skutečnosti přechod z Irské Republiky do Severního Irska je sotva znatelný a tak nekomplikovaný, jako řídit z Čech na Slovensko.

Belfast je jedno z nejbezpečnějších měst v Evropě. Je to určitě také jedno z nejzajímavějších měst v Evropě a populární turistická destinace. Obé díky jeho nedávné minulosti a kvalitách samotného města. Podle průzkumu kvality života z roku 2003 jsou obyvatelé Belfastu nejspokojenějšími obyvateli měst Spojeného Království.

Belfast se rozkládá na východním pobřeží Severního Irska ve stínu řady pahorků včetně Hory Cavehill, o které se lidé domnívají, že byla inspirací pro známou novelu Jonathana Swifta Gulliverovy cesty. Jméno města pochází od řeky Farset (od gaelského Feirste, což znamená mělčina nebo písečný brod), která teče do řeky Lagan v místě Donegall Quay (nyní odvedené stokou). Starý skotský název, Beal Feirste, znamená "Ustí Farsetu". Oblast Belfastu byla osídlena již v době bronzové. Důkazem toho je 5000 let staré archeologické naleziště a monument Giant´s Ring. Na okolních kopcích stojí dodnes pozůstatky hradišť z doby železné.

Belfast je mladé město, až do 19. století byl nevýznamnou osadou, než mu průmyslová revoluce umožnila rozvoj textilního, tabákového a těžkého průmyslu. Z městečka s 20 tisíci obyvateli se stalo velkoměsto s téměř půl miliónem obyvatel. Většina významných staveb, které si můžete dnes prohlédnout, pochází z tohoto období: například hlavní Radnice (City Hall), která je postavena z portlandského vápence a její kopule ční do výšky 53 metrů, bohatě zdobený operní dům (Opera House), hlavní univerzitní budova (Queen’s University), patřící jedné z nejstarších univerzit na území obou ostrovů, budova parlamentu nazývaná Stormont obklopena rozsáhlým parkem a anglickými trávníky, městská umělecká čtvrt Cathedral Quarter s hlavním anglikánským kostelem St. Ann’s Cathedral, Ormeau Baths Gallery, staré lázně, které byly přestavěny na galerii moderního irského umění, věznice Crumlin Road Gaol postavená z tmavých cihel a mnoho sídel významných obchodníků nacházející se na hlavních třídách Malone & Lisburn Road, stejně jako typické kolonie zděných řadových domů z červených cihel.

Hlavním městem Severního Irska je Belfast od roku 1921, kdy došlo k rozdělení Irska na Irskou Republiku s hlavním sídlem v Dublinu a Severní Irsko, které se stalo jednou z provincii Spojeného Království.

Po vypuknutí politický motivovaných nepokojů v roce 1969, které eskalovaly v dlouhotrvající násilí a krveprolití, teroristické bombové útoky, sektářske vraždy a brutalitu, město ztratilo nejen více jak třetinu své populace, ale i mnoho významných staveb a domovů tisíců lidí. Dílo dokonaly urbanistické reformy v 60. letech 20. století, podle kterých byla postavena nekvalitní panelová sídliště a čtyřproudové silnice vedoucí kolem centra města . Typické řádové kolonie dělnických domů byly ponechány víceméně ke zchátrání.

S politickou stabilitou od poloviny devadesátých let přišla i regenerace města, zejména historických památek, sakrální architektury, industriálních budov, parku, přístaviště i domkových čtvrtí. Opuštěné textilní sklady, rozpadající se kostely a banky byly přebudovány a slouží jako hotely, restaurace, kanceláře a obchody.

Zanedbané dělnické kolonie a zbývající panelové domy, kde se odehrávalo sektářské násilí a nepokoje, se staly předmětem byznysu. Tradiční černé londýnské taxíky vozí turisty po stopách ještě nedávných bojů společně s výkladem politických události, těžkého života místních obyvatel a ukázkou politických graffiti (murals) oslavující nejen hrdiny obou znepřátelených stran konfliktu, ale například i fotbalisty. Nejslavnější politické murals se nachází na Shankill Road. Pěší prohlídky po stopách konfliktu je také možné absolvovat s bývalými politickými vězni, kteří do výkladu zahrnují své osobní zážitky a životní osudy těch, kteří se bojů zúčastňovali.

Nejen doba nepokojů mezi unionisty a republikány (Troubles) proslavila Belfast na celém světě, ale i neblaze proslulý Titanik, který byl v roce 1912 pečlivě zkonstruován v loděnicích společnosti Harland and Wolff. Ty v době, kdy byl Titanic vyráběn, byly největšími loděnicemi na světě. Dnes je jejich součástí největší světový suchý dok světa a dva obří jeřáby, Samson a Goliáš. K výročí potopení Titanicu v dubnu 2012 bylo otevřeno Muzeum Titanicu. Šestipatrové muzeum za 97 milionů liber (skoro tři miliardy korun) má tvář a rozměry přídě Titanicu a stojí vedle bývalých doků, z nichž byl Titanic v roce 1911 spuštěn na moře. Budova slouži jako muzeum a multifunkční centrum a má přiblížit veřejnosti historii Titanicu a jeho sester, námořní Dopravu, ale také stavbu lodí, která na tomto území měla velký vliv. V devíti galeriích je osvětlen vývoj výstavby Titanicu, jeho uvedení do provozu, vybavení a také tragický konec a následné bádání a průzkumy na dně moře. Celý příběh máte možnost zažít jako na vlastní kůži díky mnoha speciálním efektům, jako například jízdou vozíky projíždějících po prostorách konstrukce lodi, která podrobně ukazuje a popisuje jednotlivé fáze a materiály používané při stavbě. Celá prohlídka trvá 2-3 hodiny, ale v turistických sezónách, o svátcích a víkendech se například na vozíky musí dlouho čekat, takže se prohlídka může protáhnout až na několik hodin..

Za další zajímavou stavbou, místními farmářskými produkty, výlovy belfástských rybářů, uměleckým zbožím i světovou kuchyní se můžete v pátek, sobotu a neděli vydat na Trh svatého Jiří (St Georges Market). Je to poslední přežívající viktoriánská krytá tržnice v Belfastu. V pátky zde na 250 různých stánků prodáva pestrou škálu produktů od Atlantického žraloka a chobotnice, přes starožitnosti, jablečné pivo (cider) a čerstvé ovoce. Rybí sekce samotná zahrnuje kolem dvaceti stánků s rybami a má pověst jedné z nejlepších na trhu ryb v Irsku. Sobotní trh je krom trhu i fúze lákavých kontinentálních a speciálních jídel z celého světa. Zákazníci mohou ochutnat produkty, relaxovat s kávou a novinami na pozadí živé jazzové hudby nebo rytmického flamenca. Nedělní trh se specializuje na umění a lidová řemesla.

Jedním z mnoha dalších míst podporujícím a představujícím nejlepší umělecké a kulinářské speciality je čtvrť zvaná Cathedral Quarter. Nachází se přímo v historickém centru Belfastu. Naleznete zde například mozaiku představující andělské muzikanty z 150 tisíc skleněných fragmentů, malé i větší galerie, kluby a divadla jako například The Black Box Club, restaurace jako například Nicks Warehouse sídlící v prostorách starého skladu lihovin i typické útulné irské hospůdky, kde je tak málo místa, že si návštěvníci vychutnávají pintu cideru nebo Guinessa venku na lavičkách, kde také většinou hraje lidová kapela a tančí se pověstné tradiční Irské lidové tance ceilí.

Mimo tuto klubovou scénu organizuje Belfast i akce většího rázu, mezi jinými již přes 50 let The Belfast Festival at Queens (říjen) představující avantgardní umění všech směrů a proudů, Belfast Film Festival v březnu, Belfast Nashville Songwriters Festival country hudby v únoru, Festival of Jazz v březnu anebo originální a zajímavý MELA festival v srpnu představující kulturu Indické komunity žijící v Severním Irsku. Obě tradiční oslavy dvou antagonistických táborů katolického a protestantského, na svatého Patricka a 12. července, jsou spíše dějištěm pouličních potyček s policií a nepokojů v městských čtvrtích obou znepřátelených stran, i když se severoirská vláda i město snaží všemožnými dotacemi napětí zmírňovat. Ulsterský symfonický orchestr je jedním z hlavních symfonických orchestrů Spojeného království a sídlí zde vedení BBC Northern Ireland a televizní stanice UTV. Také známý spisovatel C. S. Lewis, autor série knih Letopisy Narnie, se zde narodil.

Křesťanství je největší náboženskou skupinou v Severním Irsku, ale tradičně je zde i mnoho příslušníků jiných náboženství : muslimů, židů, sikhů i hinduistů. Proto má Belfast také mnoho budov sloužící náboženství, novějších i historických. Jeden z nich má i české kořeny. Založili jej potomci misionářů Jednoty Bratrské, známe pod názvem "Moravian Church". Její členové poprvé přišli do Velké Británie v roce 1730 a později se usadili v Severním Irsku, kde dodnes existuje pět moravských komunit, včetně této. Kostel v Belfastu byl založen v roce 1887 v době vrcholu expanze města. Je to stavba z červeného pískovce a jednoduchým dřevěným interiérem. Nejen milovníci kultury, ale i přírody si přijdou na své. V Belfastu se nachází celkem asi 40 veřejných parků. Velmi oblíbený je Park Sira Thomase and Lady Dixon, kde je každoročně v červenci otevřena Růžová zahrada, v níž je k vidění na 20 tisíc rozkvetlých růží a Botanická zahrada, které vévodí obří pozdně viktoriánské skleníky. Ve vzdálené lokalitě severovýchodního cípu Belfastu je domovem pro více jak 140 druhu ohrožených a chráněných zvířat zoologicka zahrada založena ve třicátých letech minulého století. Zajímavé je, že některá zvířata, o které pečuje, nejsou jen druhy ohrožené vyhynutím, ale také nechtěná a přestárlá zvířata z cirkusů.

Pokud jste na návštěvě města s dětmi, nenechte si ujít arénu W5 neboli Whowhatwherewhenwhy, velký interaktivní areál s fascinujícími výstavami zaměřený na přírodní síly a vědecké objevy nebo také ruské kolo The Belfast Wheel, které najdete na rušné hlavní třídě hned vedle Radnice.

Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům:

Vzezření severoirské policie (PSNI) je pro Čecha neobvyklé: často potkáte ozbrojenou policejní hlídku v neprůstřelných vestách v plně zbroji projíždějící v obrněném policejním voze, Policejní stanice je z bezpečnostních důvodů obyčejně přehrazená zdí s vysokou branou.

Belfast nabízí velké množství ubytovacích zařízení ve všech cenových kategoriích, od útulných penzionů Bed&Breakfast po dobře situované apartmány, komorní boutique hotely v centru města i hotely s větší kapacitou a různých cenových kategorií po celém městě.

Město má dvě letiště: Belfast International Airport a George Best Belfast City Airport, i když se stále mluví o zrušení jednoho z nich. Do Belfastu se dá také snadno docestovat z letiště v Dublinu přímými autobusovými linkami společnosti Aircoach, Bus Eireann a Translink .

POZOR: tak jako zde i na většině míst v Severním Irsku je zakázáno konzumovat alkohol veřejné, pokuty jsou opravdu vysoké, až 1000 liber. Pohostinství musí přestat servírovat alkohol nejpozději do jedné hodiny ráno. Proto o půlnoci pravděpodobně zažijete nenadálý nával žíznivých návštěvníků u baru, kde se snaží uloupit poslední pintu. V hospodě se také obvykle neobsluhuje, ale každý si u baru koupí sám co chce a za objednávku také zaplatí ihned, žádné účty se nevedou. Nikde žádné známé české plotky ;-). Dýško se nedává. Omezená otevírací doba platí i pro prodej alkoholu v obchodech. Samoobsluhy mají oddělení s alkoholem od ostatní prodejní plochy odděleny mřížemi, které se v předepsanou dobu spustí. Od roku 2005 je zakázano v hospodách kouřit. U většiny hospod byly pro kuřáky vybudovány přístřešky na dvoře nebo před vchodem, které jsou často narozdíl od zbytku hospody moderně a elegantně vybavené, že si tam se teď chodí zapálit popovídat si a seznámit se často i nekuřáci... Maximální povolené množství alkoholu v krvi je 0,8 promile a za překročení hladiny alkoholu hrozí pokuta až 5 000 liber, ale autem se do hospody jezdí poměrně běžně, mnohé z nich mají svoje parkovací plochy a i ještě před zavírací dobou je možné na nich nalézt více zaparkovaných aut než je počet návštěvníků popíjejících sodovku. Držení kapesních nožů nebo plynových sprejů je zakázáno.