Beskydy

Beskydy jsou pohořína severovýchodníMoravěv oblasti Valašska, dále v jižním Polsku a na severním Slovensku v části Oravy. Beskydy jsou většinou zalesněné, oblé vrcholy, skály vystupují na povrch je občas. Nejvyšším vrcholem je Babí hora(Babia Gora, 1725m), ležící na hranici mezi Polskem a Slovenskem v oblasti Oravských a Žywieckých Beskyd. Beskydy mají obecně ráz středohor prostoupených řadou brázdovitých a kotlinových sníženin. Typická jsou rovnoběžná horská pásma řazená za sebou a vázaná na výskyt odolnějších hornin. Je zde většinou hladce modelovaný reliéf, jehož morfologie odráží horninové složení flyšového podkladu (souvrství pískovců, slepenců a jílovcovitých břidlic). Na příkrých stráních jsou časté svažné pohyby. Původní lesní porost byl plošně omezen a druhově pozměněn ve prospěch smrčin. Směrem k východu přibývá travnatých ploch nazývaných poloniny. Jejich využíváním se v 15. až 17. století šířila pastevecká kolonizace. Beskydská krajina je poměrně hustě osídlena, hlavně v Polsku, kde se lidská obydlí vyskytují i ve vysokých polohách. Pro Beskydy jsou typická roztroušená obydlí a samoty, pojmenované většinou podle zakládajících nebo dlouho žijících rodin. Větší obydlí jsou soutředěna do kotlin, např. Čadca, Żywiec nebo Gorlice. V Beskydech je obtížný terén, využívané průsmyky jsou Jablunkovský, Dukelský a Lupkovský.

Česko

V Česku se nacházejí Moravskoslezské Beskydy, které se vypínají nad Frenštátskou brázdou, z jihu ohraničené Rožnovskou brázdou. Řeka Ostravice člení pohoří na dvě části-na východě je to masiv Lysé hory, Travného a Ropice. Západně od řeky Ostravice se pásmo odolných hornin (Smrk, Kněhyně a Radhošť) zmenšuje a s ním i celá Radhošťská pahorkatina. Od ní je Smrk oddělem hlubokým údolím řeky Čeladenky. Jižně od Rožnovské brázdy pohoří pokračuje Vsetínskými vrchy(Vysoká, Vsacká Tanečnice).Na západ od toku Vsetínské Bečvy navazují na tuto skupinu Hostýnské vrchy (Kelečský Javorník, Hostýn), spadajícípoměrně prudce k severu.

Významné vrcholy:

Lysá hora (1323 m)

Smrk (1276 m)

Kněhyně (1257 m)

Travný (1203 m)

Radhošť (1129 m)

Ropice (1082 m)

Magurka (1067 m)

Vysoká (1042 m)

Polsko

Rozdělení Polských Beskid:

Beskidy Zachodnie (západní)

• Beskid Śląski (Skrzyczne,1257 m)
• Beskid Mały (Czupel,933 m)
• Kotlina Żywiecka
• Beskid Żywiecki (Babia Góra, 1725 m)
• Beskid Makowski (Lubomir, 904 m)
• Beskid Wyspowy (Mogielica, 1170 m)
• Kotlina Rabczańska
• Gorce (Turbacz, 1310 m)
• Beskid Sądecki (Radziejowa, 1262 m)

Beskidy Środkowe (centrální, v Polsku zaujímají plochu 2100 km²)

• Beskid Niski - najwyższy szczyt Lackowa (997 m n.p.m.)

Beskidy Wschodnie (východní)

• Góry Sanocko-Turczańskie
• Bieszczady Zachodnie (Tarnica, 1346 m)
• Bieszczady Wschodnie (Pikuj, 1405 m)
• Beskidy Brzeżne
• Beskidy Pokucko-Bukowińskie

Příroda

Flora: Svahy Beskyd jsou poměrně strmé, proto se v údolích horských říček tvoří vodopády a peřeje. Blízko Pusteven jsou v rašeliništi dvě malá jezírka. Na vrcholku Lysé hory je přírodní rezervace (kosodřevina, jedlobukové lesy). Na svazích Radhoště jsou dvě přírodní rezervace (jedlobukový prales).

V Beskydech je bohaté zastoupení středoevropské flory:

• Spodní pásmo lesů
• buk (Fagus sylvatica)
• jedle (Abies alba)
• javor klen (Acer pseudoplatanus)
• karpatský smrk (Picea abies)
• Pásmo subalpinské (v Beskydech 190 - 1650 m)
• jeřáb obecný (Sorbus aucuparia)
• zakrslý smrk
• Pásmo alpinské (pouze na vrcholu Babia hora nad výškou 1650 m)
• sítina trojklanná (Juncus trifidus)
• kostřava tmavá (Festuca supina)
• kostřava karpatská
• psineček alpský

Fauna:

Zvěř V Beskydech se vyskytuje typická horská a lesní zvěř jako např: jelen, prase divoké, liška, kuna, jezevec, medvěd, vlk, rys či kočka divoká

Ptáci Z ptáků zde můžeme vidět létat: sýkora, drozd, datel, tetřev hlušec, orel křiklavý, orlík krátkoprstý, káně lesní, krkavec, jeřábek lesní avýr velký

Plazi

Z obojživelníků a hadů zde žijí: mlok skvrnitý, čolek horský, Kuňka žlutobřichá, zmije obecná, užovka hladká a slepýš

Ryby

V jezerech, nádržích a vodních tocích je mnoho druhů ryb: kapr, karas obecný, parma, lipan podhorní, pstruh obecný potoční.

Mimo tyto živočichy zde nalezneme na 3000 druhů hmyzu.

Ochrana přírody

V Beskydech se také nachází několikchráněných přírodních rezervací, oblastí a národních parků:

• Babiogórski Park Narodowy (Polsko)
• Gorczański Park Narodowy (Polsko)
• Magurski Park Narodowy (Polsko)
• Bieszczadzki Park Narodowy (Polsko)

Podnebí

Velký vliv na rozdílné podnebí má různá nadmořská výška a různé členění hor. Od západu k východu přibývá srážek. V Beskydech dosahují průměrné roční srážky kolem 1400 mm. Sníh se v horských oblastech udrží 4-5 měsíců.

Vodstvo

Zdejší prameny jsou kvůli složení hornin poměrně chudé na vodu. Obě Bečvy jsou pro vodáky sjízdné jen za vysokého stavu vody. Jako nádrž pitné vody slouží obyvatelstvu přehrady: Šance (337 ha), Morávka (80 ha) a Fryštácká přehrada (48 ha). K rekreaci a vodním sportům se využívá přehradní nádrž na Horní Bečvě (15 ha). Jako protipovodňová byla vybudována přehradní nádrž u Luhačovic (též k rekreačním účelům). Polskou část Beskyd odvodňuje řeka Soła. Největší vodní plochou polské části Beskyd je Jezioro Żywieckie (341 m.n.m., délka 8 km, šířka 2 km, hloubka 20 m). Na Slovensku je významným tokem Beskyd řeka Orava a největší vodní plochou vůbec celých Beskyd je vodná nárdž Orava (35 km²)

Turistika

Pro turistiku a rekreaci jsou Beskydy velmi atraktivní území. Nejzachovalejší části Beskyd jsou chráněny sítí rezervací a národních parků,jako jsou Babia Góra, Gorce, Magura a Bieszczady. Mezi zimní střediska patří Pustevny, Bumbálka. Významná sídla oblasti jsou Rožnov pod Radhoštěm (proslavený především historickým stylovým skanzenem), Frenštát pod Radhoštěm (skokanské můstky) , Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov (hraniční přechod). V Polsku potom hlavně město Żywiec.

KONEC