Blansko – muzeum na zámku

Zámek v Blansku - původně středověká tvrz, pocházející ze 13. století – byl do své renesanční podoby přestavěn v období let 1574 - 1604. Zámecká budova byla silně poškozena v období třicetileté války, a proto byl zámek v 17. století obnoven a přestaven v barokním stylu. Pozdější empírové úpravy byly odstraněny v letech 1960-1968. Nejstarší dochovanou částí zámeckého komplexu je válcová věž, jejíž základy zřejmě pocházejí již z románského období. V držení blanenského panství se vystřídalo několik majitelů, z nichž nejvýznamnějším byl zřejmě rod Salmů. Od roku 1969 slouží budova zámku jako muzeum, s expozicí rozdělenou dnes do devíti tématických celků.

1) Figurální litina z blanenských železáren

Tato část je bezplatně přístupnou venkovní expozicí na zámeckém nádvoří (zdarma je přístupný i zámecký park). Blanenská umělecká litina byla fenoménem, který neměl – kvalitou ani kvantitou - v habsburském mocnářství konkurenci. Zakladatelem této tradice byl hrabě Hugo Franz Salm-Reifferscheidt-Raitz, který chtěl odlévat velké antické plastiky. Tato éra však nastala až v roce 1821, kdy do Blanska přichází stuttgartský odborník Karl von Reichenbach, který umožnil odlévání soch z jednoho kusu železné litiny a tím vyzdvihl blanenské železárny na světovou úroveň. Železárny získaly prestižní zakázky, např, na odlití soch k výzdobě vídeňské Hradní brány. Blanenské železárny se proslavily i odléváním sochy císaře Josefa II. Ve 20. století dochází k úpadku tohoto druhu průmyslového umění.

2) Objevitelé Moravského krasu

Moravský kras je jednou z nejvýznamnějších krasových oblastí v Evropě. Na ploše 94 km2 se nachází jedenáct přírodních rezervací, čtyři národní přírodní rezervace a dvě národní přírodní památky. Pro svou jedinečnost byl roku 1956 prohlášen za CHKO. Zdejší jeskyně sloužily k úkrytu lidí již v paleolitu a místní železnou rudu využívaly starověké i velkomoravské hutě. Za prvního badatele v Moravském krasu je přitom považován až Lazarus Schopper, který roku 1723 dosáhl dna Macochy. Systematický výzkum se datuje od poloviny 19. století a je spojen se jménem dr. Jindřicha Wankla. Novou etapu zahájil na počátku 20. století Karel Absolón, jehož úsilí vyvrcholilo zpřístupněním Punkevních jeskyní. Je pozoruhodné, že naprostou většinu průzkumů a objevů zde prováděli ryzí amatéři. Blanenské muzeum se snaží připomenout právě tyto nadšence, kteří se v období od 18. století do třicátých let 20. století zasloužili o poznání zdejšího podzemního světa.

3) Hrady blanenského okolí

Nejstarším kolonizátorem této oblasti byla církev. Například olomoucký biskup Bruno ze Schauenburgu zde nechal v polovině 13. století založit hrad Blansek a snad i tzv. Čertův Hrádek u Olomučan. Koncem 13. století se začínají objevovat i sídla šlechtická, např. Doubravice, Holštejn a Černá hora. Většina z hradů, o nichž pojednává tato expozice, dávno zanikla a zůstává jen ve - více či méně patrných - troskách. Jedinými dvěma stavbami, které dodnes „žijí“, i když ve značně pozměněné podobě, jsou zámky v Blansku a Černé hoře.

4) Nejstarší hutě

První kovářskou dílnu v této oblasti nalezl v Býčí skále dr. Wankel a jeho nález patří k nejstarším dokladům hutnické činnosti v Evropě. Archeologický průzkum, pátrající po stopách hutnické činnosti, zde probíhal zejména od šedesátých let 20. století, kdy se mu soustavně věnovalo tehdejší Okresní muzeum v Blansku. Muzeum shromažďuje ve svých sbírkách řadu nálezů, týkajících se výroby železa v této oblasti. Z nich také vychází expozice Nejstarší hutě v České republice, seznamující návštěvníky s vývojem železářské výroby od prvních nálezů v Býčí skále přes bohatý sortiment produkce z doby keltské a římské až k vyspělému hutnictví období velkomoravského.

5) Dekorativní a užitková litina 19. a 20. století

Tato část muzejní expozice je základním pilířem a pýchou Muzea blansko a byla pro veřejnost zpřístupněna v roce 1997. Vystavovaná sbírka je rozdělena do sedmi částí: a) drobná dekorativní a užitková litina (např. těžítka, lampy, vázy, svícny, popelníky atd.) b) monumentální litinová plastika (busty, sochy) c) funerální litina (náhrobní desky, kříže) d) kamnové a pamětní desky e) medailony a medaile f) plakety a reliéfy g) stavební, interiérová a zahradní litina (kašna, mříže, zahradní lavičky atd.)

6) Bydlení na blanenském zámku

Expozice zachycuje různé podoby bydlení na blanenském zámku v období přelomu 19. a 20. století.

7) Historické interiéry

V roce 1994 blansko zpřístupnilo návštěvníkům nejkrásnější prostory zámku, které byly do té doby využívány jako kanceláře. Po rozsáhlé rekonstrukci tak dostali návštěvníci muzea příležitost shlédnout sedm zámeckých místností (Hala přízemí, Hala prvního poschodí, Růžový salonek, Hudební salon, Červený salonek, Zelený kabinet a Modrý salon). Svým vzhledem se blíží podobě zámeckých interiérů ze 70. let 19. století, kdy rod Salm-Reifferscheidt rekonstruoval zámek v neorenesančním stylu. Zámecké interiéry byly v té době doplněny bohatě zdobenými kazetovými stropy a ostěním.

8) Chemická laboratoř barona Reichenbacha

Tato část expozice je „poklonou renesančnímu umělci“, doktorovi filosofie a práv, vynikajícímu chemikovi, metalurgovi, geologovi a mineralogovi, který pozvedl blanenské salmovské železárny na světovou úroveň a který se rovněž zasloužil o vybudování rozsáhlé soustavy hutí a továren v Blansku a okolí, rájeckého cukrovaru a mnoha dalších průmyslových objektů.

9 Historie měřicí techniky

V roce 1911 založil v Blansku významný moravský průmyslník, technik a vynálezce ing. Roučka první středoevropskou továrnu na výrobu elektrických měřicích přístrojů. Tato část expozice sleduje zdejší výrobu měřící techniky od začátku 20. století (např. automatický regulátor pro vysokotlaké parní kotle) až po nejmodernější měřící techniku z produkce Metra Blansko.

Přes nabízené množství exponátů je blanenské muzeum pro běžného návštěvníka lehce dostupné i po stránce finanční. Nejdražší je tzv. Velký okruh, který zahrnuje všechny expozice (1–9) a výstavu v Malé výstavní síni. Prohlídka trvá asi 90 minut a zaplatíte za ni 60,- Kč (děti do 6 let zdarma, studenti a senioři 30 Kč, rodinné vstupné 120 Kč). V nabídce jsou i dva Malé okruhy, zámecký - s expozicemi č. 1, 5, 6, 7 a Malou výstavní síní – a muzejní – s expozicemi č. 1, 2, 3, 4, 8, 9 a Malou výstavní síní. Zde prohlídka trvá přibližně hodinu a stojí 40 Kč (zdarma, 20,- Kč, 80,- Kč). Expozice č. 8 a 9 jsou za 20,- Kč (zdarma, 10,- Kč, není) přístupné i samostatně.

Blanenské muzeum nabízí svým návštěvníkům rovněž množství různých publikací a propagačních materiálů i pravidelné zajímavé přednášky pro odbornou i laickou veřejnost.