Loading...
Turistické cíle • Příroda • Kámen
Bludné balvany různých velikostí patří mezi oblíbené – a v Polsku se poměrně často vyskytující - přírodní památky. Jeden z nich se nachází také nedaleko osady Blotnica, která leží mezi městy Zloty Stok a Paczków, v těsné blízkosti státní hranice s Českou republikou. Bludný balvan či kámen (polsky głaz narzutowy) nebo také eratický balvan je vlastně blok horniny, který byl v době ledové přepraven ledovcem z velké dálky, mnohdy až ze Skandinávie. Na svém novém místě – a ve zcela jiném prostředí – pak bludný kámen zůstal po roztátí ledovce trvale usazen. Nejmenší takové kameny jsou decimetrové, největší z nich údajně váží 25 tisíc tun a je vysoký více než 15 metrů. Ten blotnický je tak něco mezi tím.
PP Glaz Błotnicki vykazuje jisté stopy mechanického zpracování a jeho složení je standardní, tzn., že většinovou žulu doplňuje amfibolit, rula, porfyr a křemenec. Kameny tohoto typu se vyskytují na území celého Polska, nejsou to však jen balvany a kameny, ale i štěrky, písek, a různé hlíny a jíly. Největší polské bludné balvany jsou velké bloky, dosahující objemu mnoha metrů krychlových. Za PP byly označeny balvany, které do polských rovin připutovaly právě ze Skandinávie. Historicky tyto balvany pocházejí ze čtvrtohorního pleistocénu, kdy souvislá ledová plocha periodicky pokryla až 90% země, zejména však celou Skandinávii i severní část Evropy. Polské balvany pochází ze dvou období, a to halštrovského zalednění přibližně před 730 až 430 tisíci lety a sálského zalednění před 300 až 170 tisíci lety. Zalednění tenkrát přes Odru dosáhlo až na okraj Sudet. V pozdějších dobách bývaly bludné balvany používány jako stavební materiál, dělové koule nebo mlýnské kameny. Stávaly se také pohanskými kultovními místy.
Z vědeckého hlediska jsou bludné balvany považovány za významný prvek pro stanovení jižní hranice zalednění. Jedním z nich je právě zbloudilý Glaz Błotnicki. Nachází se v těsné blízkosti asfaltové lesní cyklostezky a vedle něj si můžete přečíst několik základních informací o pleistocénu i o fenoménu bludných balvanů v Polsku. Návštěva tohoto místa pro vás pravděpodobně nebude nezapomenutelným zážitkem, ale na druhé straně zůstává pravdou, že našinec se s PP tohoto typu nesetkává každý den.