Boboty

Boboty – úsek hřebene - horský masiv (1091,5 m n.m.) v Kriváňské Malé Fatře, při jejím severním okraji, v národní parku Malá Fatra, jihovýchodně od centra obce Terchová. Boboty spolu se sousedními vrcholy Sokolie, Malý a Veľký Rozsutec tvoří několikrát prolomený hřeben „Rozsutcov“(táhnoucí se ve směru východ - západ), který na severu uzavírá Vratnou dolinu. Ten je zároveň samostatnou části geomorfologického podcelku Kriváňská Fatra. Z tohoto hřebene tvoří masiv Bobot asi 2 km jeho střední části. Na obou stranách je z něj masív Bobot ostře vypreparován průlomovými údolími vodních toků. Na západě je to úzké, průlomové údolí horního toku říčky Varínka nazývané Tiesňavy. Za touto vstupní branou do Vrátné doliny se tyčí hřeben sousedního masívu Sokolie (1171,5 m). Na východě je pak hřeben Bobot přerušen soutěskou Dolných dier vytvořenou Dierovým potokem. Za tímto průlomem je Bobotám sousedem Rovná hora (1087,2 m) která je západní rozsochou Malého Rozsutca (1343,5 m). Na jihovýchodě (jižně od Dolných dier) jsou pak Boboty, hlubokým sedlem Vrchpodžiar (745 m) odděleny od Poludňových skal, v masivu Veľkého Rozsutca (1609,7 m). Severní úbočí masivu klesají z hřebene do údolí Bileleho potoka, které je zde součástí geomorfologické části Zazrivská brázda (podcelek Kysucké bradlá, celek Kysucká vrchovina). Prudší jižní úbočí klesají do Nové (Vrátné) doliny (geomorfologická část - Štefanovská kotlina).

Masiv Bobot je budován dolomity chočského příkrovu (okolí hřebene a velká část severních úbočí masivu), horninami križňanského příkrovu (prudká jižní úbočí – místy se zde vyskytují i hlinito-kamenité sutě) a horninami Hričovsko-podhradského paleogénu (severní úpatí). V hřebeni a těsně pod ním, na jižních úbočích, vystupují četná dolomitová skaliska. Stejně tak i v dolních částech prudkých úbočí Tiesňav a Dolných dier. V dlouhém procesu eroze zde byly ostře vymodelovány skalní útvary v podobě skalních stěn, strmých skalních útesů a četných žlebů. Tyto útvary nejsou tak viditelné jako na blízkém Malém a Velkém Rozsutci, částečně je zde totiž kryje lesní porost. Masív v hory je téměř zcela porostlý původními buko-jedlovými lesy, s podstatným podílem smrku. Na mělčích půdách najdeme modřín a na skalních terasách u vrcholu a nad Tiesňavami borovici kleč (Pinus mugo) a jeřáb muk (Sorbus aria). Jižně orientované skalní římsy jsou domovem i mnoha druhů teplomilných rostlin. Centální část masivu a obě průlomová údolí po jeho stranách jsou chráněna v rámci NPR Tiesňavy.

Nejvyšší část hory tvoří asi 750 metrů dlouhý úzký z jižní strany skalnatý hřeben. V něm najdeme několik vrcholků. Nejvyšší, neoznačený (1091,5 m) je asi uprostřed hřebene, na východním okraji je pak označen vrchol (1085,6 m) u kterého je turistický rozcestník. Z tohoto hřebene se na několika místech otvírají zajímavé výhledy do Vrátné doliny, na oba Rozsutce a na hlavní hřeben pohoří. Vrcholový hřeben hory je přístupný po značené turistické trase vedoucí z Tiesňav, přes vrcholový hřeben, do sedla Vrchpodžiar. Tato trasa je dosti náročná. Ve výstupu z Tiesňav je několik exponovaných úseků zajištěno řetězy. Boboty však patří ke klidnějším částem pohoří, jsou turisty často a neprávem opomíjeny. Jižním úbočím hory (v úseku sedlo Vrchpodžiar – hotel Boboty) vede trasa naučné stezky Štefanová – Diery – Boboty.

K vrcholu lze dojít:

• po zelené výstupové trase ze soutěsky Tiesňavy (asi 1:30 hod) – ve strmém výstupu z Tiesňav je několik exponovaných úseků zajištěno řetězy!
• po zelené výstupové trase ze sedla Vrchpodžiar (1:15 hod) – počáteční usek stoupání je velmi prudký a po dešti blátivý a kluzký!