Bobrowiec

- (slovensky: Bobrovec) vápencový horský masív (1663,8 m n.m.) patřící k  Západním Tatrám. Leží na polsko-slovenské hranici. Hlavní vrchol (1663,8 m) však už leží jen v Polsku. (Nejvyšším bodem na Slovensku je na hranici ležící vedlejší vrchol Bobrovec (1658,2 m). Masív se tyčí nad polskou dolinou - Dolina Chochołowska a slovenskými dolinami: Juráňovú a Bobrobeckú (Oravskú). Výrazným, zlomovým sedlem Bobrowiecką Przełęcz (Bobrovecké sedlo -1351,6 m) na jihu oddělen od vrcholu Grześ (Lúčná – 1652,6 m) a tím od celého  zbytku Západních Tater. Na severu je skupina oddělena sedlem Juraniową Przełęczą (Príslop – 1382,1 m) od vrcholu Parzątczak (1486 m). Hřeben táhnoucí se k vrcholu od sedla Bobrowiecką Przełęcz,  spolu se státní hranicí, kulminuje na  suku Jamborowy Wierch (1565 m)a stáčí se na východ k hraničnímu a hlavnímu vrcholu. Z Jamborowego Wierchu vybíhá ještě severozápadu (do slovenského vnitrozemí) dlouhý hřeben Rovienky (Jambory) oddělující Bobroveckú a Juráňovú dolinu.  Od vrcholu na východ a v závěru k severovýchodu se táhne asi 2 km dlouhý hřeben s nevýrazným vrcholem zvaným Hrubas (1488,7 m). Na severu do doliny Głębowiec klesá z vrcholu a hřebene několik žlebů: Dwojakowy Żleb, Ciemny Żleb, Skrajniak. Na jižním úbočí pak to jsou dva žleby: Jasiorów Żleb a Skorusi Żleb.

Masív je budován z triasových dolomitů križňanského příkrovu. V jižních úbočích východního hřebene vystupují četné, dolomitové skály a skalní věže. Největší skupina se tyčí nad Polaną Chochołowską. Nazývají se Mnichy Chochołowskie. Za zmínku stojí ještě Wielkie Turnie a skály: Olejarnia a Zawiesistą. V dolní části jsou mnohé skalní stěny až svislé, vlivem erozivní činnosti Chochołowskiego Potoku. V masívu Bobrowca je několik jeskyní. Největší z nich Szczelina Chochołowska, je i největší jeskyní Doliny Chochołowskiej.

Vrcholové partie jsou porostlé travinami a kosodřevinou. Roste zde mnoho vápnomilných, alpínských druhů rostlin. Je zde přirozené Stanoviště, v Polsku vzácné borovice (Pinus x rhaetica).  V minulosti v lesích masivu žili medvědi, kteří se zde dnes opět vracejí.

V minulosti se v masívu Bobrowieca těžily železné rudy. Byly zde pastviny (zmiňované už r. 1615)

Název hory pohází od oravské vesnice Bobrov, a poprvé se objevuje v listinách z roku 1796.

Z vrcholových partií celého masívu se naskýtají široké výhledy na panorama Západních Tater, Oravu a celý prostor Doliny Chochołowskiej.

Celý masív je však pro turisty nepřístupný – nevedou zde žádné turistické trasy!!! (Poslední slovenská, zelená trasa ze sedla Umrlá do sedla Príslop (Juraniowa Przełęcz) a odtud po hranici na vrchol a do Bobroveckého sedla (Bobrowiecka Przełęcz) byla uzavřena v červnu 2008!)