Bohatý rok v Regionálním muzeu v Jílovém u Prahy

Expozice zlata v novém provedení od září

Najdeme ji v domě zvaném Mince, jedné ze čtyř nejstarších budov na náměstí uprostřed města, dnešním sídle muzea. Do roku 1420 tu sídlil královský horní úřad. Řídil dolování v okolí města a sem se také v té době odevzdávaly daně ve zlatě. Do širšího povědomí se objekt zapsal i díky svým někdejším majitelům, např. dvornímu alchymistovi císaře Rudolfa II.  Eduardu Kelleymu, nebo Ferdinandu von Krauseneck, správci „Desk zemských“.  Muzeum, původně jen městské, bylo založeno již roku 1891. Zasloužil se o to místní obyvatel Leopold Čihák, který mu do vínku daroval svou soukromou sbírku předmětů a písemností. Dnes – jako regionální, středočeské - žije mimořádně pestrým, akcemi nabitým programem. Tomu bude letos dominovat slavnostní otevření kompletně renovované expozice zlata, pro Jílově přirozeně tematicky nejvlastnější a nejdůležitější. Je plánováno na 7. září. O podrobnosti se s novináři asociace Czech Travel Press v těchto dnech rozdělila ředitelka muzea, PhDr. Šárka Juřinová:

„Nová expozice zlata nabídne unikátní zážitek všem, kdo mají zájem prozkoumat všechna tajemství tohoto vzácného kovu. Expozice postihne v neobyčejné šíři rozmanitost a bohatství „zlaté“ historie. Historicky jeden z nejdůležitějších českých zlatonosných revírů je tu prezentován nejen jako zdroj cenného kovu, ale i jako nedílná součást českého kulturního a hospodářského dědictví. Objevíme tu však zajímavosti nejen regionální, ale i týkající se těžby a užití zlata v řadě ostatních světových nalezišť.

K nejzajímavějším patří např. tzv. keltský poklad, obsahující zlaté mince z keltské doby, zvané duhovky. Přenesou nás do dávno minulých časů a jejich událostí. Dalším fascinujícím prvkem je replika soudobých zlatých cihel, kterou bude možné si potěžkat, i pyramida z imitací těchto zlatých cihel, reprezentující hmotnost jedné tuny zlata. Různá naleziště světa jsou zastoupena např. vzorkem zlata z Madagaskaru ve tvaru mořského koníka, vytvořeného přírodou, či replikou největšího nugetu zlata na světě o váze neuvěřitelných 97 kg, nalezeného v 19. století v Austrálii, atd.

Expozice v moderním pojetí zamíří i do oblastí kulturního dědictví, či technologických inovací. Návštěvníci budou moci obdivovat architektonický model Karlštejna, symbolizující roli zlata v panovnickém dědictví středověké Evropy. 3D model Svatováclavské koruny pak přenese pozornost do světa královské slávy a okázalosti korunovačních klenotů. 

S využitím moderní technologie se posléze seznámíme s ukázkou luminiscence minerálů. Tato interaktivní část expozice představuje propojení vědy s přírodou, díky němuž poznáme skryté vlastnosti minerálů. Svou historickou roli si tu podrží magistr Edward Kelley, který se stane průvodcem v lince rozšířené reality. Bude to právě v jeho alchymistické dílně, kde ožije zmíněná luminiscence. Simulované těžební štoly, těžební stroje, ale i stěny „masivu“ se zlatými žilami a puklinami, vybavené dětskou linkou s okénky a záklopkami, kryjícími různá překvapení jistě zaujmou návštěvníky jakéhokoli věku. Během slavnostní vernisáže v září bude mimořádně k vidění také exkluzívní replika Svatováclavské koruny, která je v držení Galerie Středočeského kraje“.

Tolik ke stěžejní akci Regionálního muzea v Jílovém u Prahy v  roce 2024. Jednotlivých akcí však jsou ročně desítky, s rozmanitým zaměřením a tudíž i různícím se publikem. Tak tomu bude i letos. Zcela samostatnou kapitolu v programu muzea např. píší akce, spojené s trampingem. Vzhledem k tomu, že Jílovsko se může pochlubit významnou částí dějin tohoto ryze českého společenského jevu, jež se tu odehrála, zcela oprávněně v muzeu najdeme pozoruhodnou expozici na toto téma. Kapitol je tu však mnohem více, postačí otevřít si webové stránky a vybírat – rozhodně je z čeho a dlužno poznamenat, že jde o akce prvořadé kvality, jež si nezadají s kulturními, poznávacími či zábavními programy, jimiž se chlubí Praha. Navíc - Jílové je snadno dosažitelné pražskou městskou dopravou. Zklamání nehrozí ...

                                                                                                              Miroslav Navara/MUZ