Bojkovice – farní kostel sv. Vavřince a hřbitovní areál

Římskokatolický farní kostel sv. Vavřince je skutečnou monumentální dominantou slováckého městečka Bojkovice. Jedná se o raně barokní stavbu z poloviny 17. století, u které lze ještě zachytit i některé prvky manýrismu a renesance. S kostelem, který obklopuje velmi zajímavý opevněný hřbitovní areál se dvěma dochovanými silnými nárožními baštami, bývá spojováno několik významných a známých jmen. Autorem projektu totiž byl významný brněnský stavitel italského původu Jan Křtitel Erna a v interiéru se nacházely obrazy dvou barokních mistrů, Jana Kryštofa Handkeho z Rýmařova a rakouského Josefa Františka Pilze.

Celý hřbitovní areál se nachází v místě, kde nejpozději od 15. století stával původní bojkovský gotický kostelík sv. Jiří, který dodnes připomínají kamenné fragmenty, objevené při rekonstrukci Getsemanské zahrady v roce 1912. Dnešní kostel pochází z let 1651 až 1656 a byl vybudován zásluhou rodu Serenyi. Rodové erby stavitele chrámu, tedy Gabriela Serenyiho, a jeho manželky Elišky, rozené ze Zahrádek, je zazděn nad hlavním vchodem do kostela, který je obrácen k západu, zatímco dvě chrámové věže stojí po stranách presbytáře.

V roce 1792 byl kostel silně poškozen velkým požárem celého městečka; zničeny byly také čtyři zvony, Ty byly nahrazeny o rok později stejným počtem zvonů, které v Olomouci ulil Wolfgang Straub. Zasvěceny jsou sv. Vavřinci (950 kg), sv. Kříži a sv. Janu Křtiteli (400 kg) a Panně Marii (200 kg). Doplňuje je tradiční Umíráček.

Hlavní oltář je zasvěcený Neposkvrněnému početí Blahoslavené Panny Marie a pochází z r. 1896. Jeho autorem je brněnský sochař Jan Tomola, který jej vytesal z několika druhů mramoru. Boční oltáře jsou pak zasvěceny sv. Vavřinci a sv. Josefovi a jejich součástí je obraz Umučení sv. Vavřince od Jiřího Černocha z r. 1660, resp. Svatý Josefa od malíře Zeleného. Varhany pocházejí z roku 1691 a v I. čtvrtině 19. století byly restaurovány. Valenou klenbu chrámu zdobí fresky, zobrazující Nanebevzetí Panny Marie, Korunování Panny Marie a světců (sv. Václava, Vojtěcha, Jana Nepomuckého, Prokopa, Ludmily, Anežky a Víta). Nad kůrem vidíme krále Davida, hrajícího na harfu.

Do interiéru jednolodního kostela lze nahlédnout tzv. přes mříž, přístupný bývá většinou pouze v době bohoslužeb (Po, Čt a Pá večer a Ne ráno). Kostel s obdélnou sakristií je dlouhý 40 metrů, z toho 27 m chrámová loď a 13 m kněžiště. Loď kostela je 13 m široká a 18 m vysoká. Pozoruhodná je rovněž prohlídka zdejšího hřbitova. Najdeme zde například neorenesanční hrobku hraběnky Žofie z Haugwitzu (+ 1835), hroby místních kněží nebo – již zmíněné – nárožní bašty z poloviny 16. století. V jedné se nachází malé lapidárium, představující například pozdně gotický náhrobek Johanky z Kornic (+ 1539), druhá slouží jako Getsemanská zahrada.