Loading...
Tento monumentální římskokatolický farní kostel způsobí trable hlavně návštěvníkům z řad fotografů. Při pohledu z vlaku anebo z úpatí kopce od zámku Nový Světlov je sice vidět celý, jenže na pořízení opravdu kvalitního snímku příliš vzdálen a zblízka to dost dobře nejde. Masa chrámu se totiž vypíná nad městskou zástavbou na návrší, které je přístupné strmým schodištěm a chybí tolik potřebný odstup.
O zbudování nového kostela na lokalitě původního gotického kostelíka (ten stával ve svahu hřbitovního areálu trochu výš) a obehnaného vysokou kamennou zdí s nárožními baštami (do dnešních časů se zachovaly dvě) rozhodl pán Světlova – hrabě Gabriel Serényi, roku 1651.
Stavět se začalo v pozdně renesančním slohu dle projektu Jana Křtitele Erny a o pět let později bylo nové sakrální dílo hotovo.
Roku 1792 byly Bojkovice postiženy ničivým požárem. Plameny zlikvidovaly téměř celé městečko a poškozen byl i kostel. Shořela nejen střecha chrámové lodi, ale také střechy obou hranolových věží nesoucí čtyři zvony a ty byly žárem ohně roztaveny.
K opravě se přistoupilo v době, kdy panství patřilo hraběti Josefu ze St.Julien. Původní mnohem vyšší střechy věží byly výrazně sníženy. Všechny čtyři roztavené zvony (kdysi sem přenesené z gotického kostelíka sv.Jiří) byly v Olomouci postupně znovu přelity. Dnes tady visí zvon zasvěcený sv.Vavřinci (ten je největší), prostřední zvon nese jméno Panny Marie, malý zvon je zasvěcen Sv.Kříži a sv.Janu Křtiteli a ten nejmenší sv.Řehoři a sv.Floriánu. Kromě nich zde visí ještě malý umíráček.
K další opravě chrámu došlo roku 1822. Tehdy nechala hraběnka Haugwicová zrekonstruovat varhany, kostel nově vymalovat a střechy kaplí na hřbitově, věží a lodi chrámu pokrýt novými šindely.
Další opravy proběhly mezi léty 1889 až 1914, kdy dostal kostel např. novou fasádu i střechu a v roce 1926 do něj byla zavedena elektřina.
Ke kostelu je nejlepší přístup po modré tur.značce z Tillichova náměstí. Od Mariánského sloupu stoupáme k silnici, po jejím překročení se prudším schodištěm (zbudováno 1889) dostaneme k bráně na hřbitov a vlastnímu chrámu. Jeho celková délka dosahuje 40 m, z toho chrámová loď je dlouhá 27 m a zbytek vyplňuje kněžiště. Na rozdíl od jiných kostelů se dvě 36 m vysoké hranolové věže nevypínají po obou stranách vstupního průčelí, ale tady v Bojkovicích až po obou stranách presbytáře.
Nad hlavním vstupem do chrámu si můžeme prohlédnout erb zakladatele – Gabriela Serényiho. Vlastně se jedná o erb zdvojený, neboť ten druhý patří jeho choti Elišce.
Interiér kostela není volně přístupný, ale dovnitř se dá v pohodě nahlédnout přes mříž.
Chrámová loď je vysoká 13 m a ve výši 18 m je zaklenuta valenou klenbou. Na ní můžeme obdivovat zajímavé malby, které zobrazují Nanebevzetí Panny Marie a její korunovaci zemskými patrony a světci – sv.Anežkou, sv.Ludmilou, sv.Václavem, sv.Jenem Nepomuckým, sv.Prokopem, sv.Vítem a sv.Vojtěchem.
Nad kůrem visí obraz krále Davida hrajícího na harfu. Barokní varhany mají 472 píšťal a 15 rejstříků. Další zajímavostí je křtitelnice z černého mramoru a zajímavé sousoší Křest Páně z roku 1718. Ostatní inventář pochází z různých dob a různých slohových období.
Hlavní oltář z různobarevného mramoru zhotovil roku 1896 brněnský sochař Jan Tomla. Nalevo se nachází oltář zasvěcený sv.Josefu a vpravo pak oltář sv.Vavřince. Za hlavním oltářem visí obraz Panny Marie z roku 1734, který namaloval Josef František Pilz. Autorem zpodobnění mučenické smrti sv.Vavřince je Jan Kryštof Handke.