Bojnický zámok
Bojnický zámok je jedným z najvýznamnejších slovenských hradov. Pôvodný gotický hrad bol postavený okolo r. 1300. Prví známi majitelia boli synovia veľmoža Kazimíra z rodu Hont - POZNaň. Neskôr sa hradu zmocnil Matuš Čák Trenčianský. Po jeho smrti bol kráľovským majetkom, neskôr viackrát menil majiteľov. Dlhšiu dobu ho vlastnili Zápoľskovci, po nich patril Thurzovcom, ktorí ho v 16.stor. rozšírili a opevnili.
Dnešný vzhľad zámku najviac ovplyvnil Ján Pálffy, ktorý v r. 1889 začal s prestavbou zámku podľa vzoru francúzskych stredovekých hradov. Významné gotické a renesančné prvky však boli zachované. Atraktívnoasť zámku dotvára rozľahlý zámocký park so slávnou lipou Mateja Korvína. Súčasťou parku je zoologická záhrada a Bojnická hradná jaskyňa. V zámku je umiestnené múzeum a pravidelne sa tu konajú rôzne kultúrne a spoločenské podujatia :koncerty vážnej hudby, vystúpenia skupín historického šermu a tiež tradičný festival duchov a strašidiel.
Středověký hrad stál na místě dnešního Bojnického zámku na travertínovém brale nedaleko staršího slovenského hradiště nad Městečkem stejného jména. Byl vystaven zřejmě v polovině 13. století. Rozsáhlá přestavba hradu se uskutečnila za dob rodu Pálffyovců a to v letech 1899-1909, při které byla vnitřní část nahrazena novými budovami s vysokými věžemi a ochozy podle vzoru francouzských středověkých hradů. Ze starého objektu se zachovala jen část venkovního opevnění a k němu přiléhající hospodářské a administrativní budovy.