Loading...
Bosna a Hercegovina (1): Mostar, Počitelj, Blagaj - vyvěračka řeky Buny (09/2017)
Z dovolené v Chorvatsku na ostrově Mljet (viz. náš článek Chorvatsko: ostrov Mljet - odkaz dole pod textem) jsme jeli domů přes Bosnu a Hercegovinu (BiH), hranice jsme z Chorvatska do BiH překračovali v Metkoviči. Na hranicích si skenovali naše občanské průkazy, ale to dělali už i při průjezdu kouskem BiH na pobřeží u Neumu, a s průjezdem nebyly žádné potíže. Silnice, po kterých jsme v BiH projížděli, byly dobré kvality. Všude kolem cest prodávali místní své produkty. Jednu noc (9.9.2017) jsme spali v kempu River Camp Buna. Druhou noc (10.9.2017) u města Jajce v kempu Plivsko jezero.
Od roku 1998 je v BiH oficiální měnou konvertibilní marka KM (1 KM = 2 EUR), ale v podstatě všude, kromě infocenter, brali Eura a čím blíže k chorvatským hranicím, tak také chorvatské kuny. Po ukončení konfliktu na Balkáně v 90-tých letech 20. století byly v BiH tři oficiální měny, každý zde žijící národ (bosenští muslimové, bosenští Chorvati, bosenští Srbové) používal svoji. V roce 1998 byla měna sjednocena na společnou konvertibilní marku.
V podstatě vše je v BiH kontrolováno a řízeno zvenčí, tento stát stojí na velmi křehkých základech, protože horké hlavy třech jižanských etnik, vyznávajících tři různá náboženství, jsou neustále jednou nohou v konfliktu.
River Camp Buna je pěkný kemp ve městě Buna v ohybu řeky Buna, která se nedaleko kempu vlévá do řeky Neretvy. Je odtud blízko do míst, která jsme chtěli navštívit – Mostar, Blagaj a Počitelj. Ceny v kempu (09/2017): 10 Euro/stan/noc (osoby se zvlášť neplatí), 1 Euro/osobu/noc - turistiká taxa obci. Platí se pouze hotově.
Pozemek v kempu je travnatý, stromy zasazené, ale ještě malé (kromě vzrostlého stromového pásu na břehu řeky). Místa jsou tu jak pro stany, tak pro karavany nebo obytná auta. Sociálky dobré – teplá voda, 4 x WC, 4 x sprcha, kuchyňka s lednicí, sporákem, dřezem. Kemp je pokrytý wifi bez zaheslování. Majitel se velmi snaží. Mluvil anglicky, ale to není mezi našimi národy třeba. Na uvítanou jsme dostali střapec hroznů.
V blízkosti kempu je mešita, která hodně hlasitě "zvoní" přes reproduktory. Večer v 9 hod. jsme o trochu méně hlasitěji vyslechli také modlitbu. V Buně je také křesťanský kostel, který ale zvonil podstatně slaběji a v časovém posunu po mešitě (jinak by nebyl slyšet vůbec).
Řeka Buna nevypadala úplně čistě, a jelikož jsme zde byli pouze přes noc, nedokáži říci, zda se zde někdo koupe. K večeru byl opar, prostě jako u řeky a v září, takže chladněji než u moře v Chorvatsku, přes den pak ale vedro 30 °C. Příjezd ke kempu je v uličkách hustě značen cedulemi, jinak bychom to možná ani nenašli. Kemp je také vyznačen na Mapy.cz – turistické mapy, a v mapách Google.
Webové stránky kempu: camping-buna.com
Mostar – je historické město na řece Neretvě v BiH - v hercegovské oblasti, ve městě žijí jak bosenští muslimové, tak bosenští Chorvaté. Proto zde uvidíte jak mešity tak křesťanské kostely a kříž na kopci nad městem. Bosenští Srbové byly za balkánské války vyhnáni nebo se ještě před válkou vystěhovali. Jejich obrovský pravoslavný chrám, který se nacházel u hlavní silnice E73 mimo historické centrum, byl zcela zničen – nyní se začíná s jeho obnovou ze zahraničních peněz.
Ikonou a centrem města je nádherný a všeobecně známý kamenný Starý most (Stari most) přes řeku Neretvu, podle kterého je i město pojmenováno. Mostar je hojně navštěvován, jezdí sem autobusové zájezdy z letovisek na chorvatském pobřeží a také spousty individuálních turistů jako jsme my. Starý most a úzké uličky historického města praskají v letní sezóně ve švech.
Procházka městem vzbuzuje dojem, že jste někde v Orientě, což je samozřejmě pozůstatek obsazení části BiH tureckými nájezdníky ke konci 15. století (tady je původ islámského náboženství v oblasti). Hlavní ulice směřující přes Stari most je jedno velké tržiště (bazar) s různými cetkami a občerstvením. Ve městě jsou mraky restaurací – ceny pro nás velmi přijatelné. Dali jsme si Mix grill pro dvě osoby (čevapčiči, pleskavica, kuřecí plátek, párek, hranolky, placky) za 30 KM, tj. 15 Euro. Bylo toho tolik, že jsme to nemohli ani sníst.
Známou atrakci - skoky místních mladíků ze Starého mostu do řeky Neretvy, jsme neviděli. Jeden se tam sice připravoval - cvičil na zábradlí mostu a naznačoval, že bude skákat, ale jeho společník obcházející turisty na mostě zřejmě nevybral dost peněz, anebo vůbec nic, a tak se adrinalinový zážitek nekonal. Sledovali jsme to zespodu od řeky Neretvy. Mladík po domluvě s kolegou slezl ze zábradlí a šel pryč.
Etnicky a nábožensky je i po ukončení balkánské války Mostar rozdělené město a příměří stojí pouze na vratkých základech podpořené odebráním zbraní všem zůčastněným stranám. Západní břeh města patří neoficiálně bosenským Chorvatům, východní bosenským muslimům. Během války Chorvaty zničený Starý most byl v roce 2004 znovu obnoven, spolu s dalšími historickými budovami ve městě, za nemalé finanční prostředky ze zahraničí. Od roku 2005 je Starý most s okolím zapsán na seznam UNESCO. Mnoho rozstřílených budov ve městě však stále připomíná nesmyslnou balkánskou válku.
Parkování přímo v historické části města je velmi drahé. Parkovací mafie nás ihned po najetí k centru šikovala na volná místa na parkovištích (nebo spíše v ulicích a ve dvorech domů). Neměli jsme ty jejich marky a tak od nás vybrali 100 Kun na den parkování (kuny nám zbyly z Chorvatska – naháněč je uviděl v naší peněžence). Na hodiny nebo na půl dne parkování neprodávali s tím, že oblast je v UNESCO a tak se musí platit a co se divíme té ceně. Je pravda, že jsme to tak měli jen kousek do samotného centra, ale za 360 Kč? Nedokáži tedy zájemcům poradit, kde tady levně zaparkovat. Asi úplně mimo centrum a spíše na východním břehu.
Celkový výhled na město z výšky je dobrý ze serpentin cesty vedoucí nad Mostar do kopců na východní straně (směr na obec Gornje Opine – není dole ve městě značeno). Přímo ve městě se snad lze rozhlédnout z některé zpřístupněné mešity, ale nemám informace. Nejznámější pohled na Starý most je od břehu řeky Neretvy z jižní strany. Záleží také jak zrovna svítí slunce.
Blagaj – je město nedaleko Mostaru, které je navštěvováno především kvůli přírodní atrakci v podobě mohutného vývěru podzemní krasové řeky Buny a stavbě dervišského klášteru, který je umístěn přímo u této vyvěračky. Řeka Buna zde vytéká přímo zpod skály širokým proudem. Vypadá to opravdu impozantně a asi málokde lze něco takového v krajině spatřit. Skála nad vývěrem je 200 m vysoká. Přímo pod skálou si v 17. století řád islámských dervišů postavil klášter (tekiju). Tekija byla a stále je využívána k modlitbám, derviští mniši v klášterech nežijí. Před jejich příchodem byla v místě svatyně Bogomilů, což potvrzují archeologické vykopávky.
Parkování aut organizují asi 600 m před klášterem, pokud je plno, parkuje se na parkovišti již v tomto místě, pokud je volno, pustí vás dále a zaparkujete podél příjezdové cesty ke klášteru (obsluha se domlouvá vysílačkami). Parkovné je 2 Eura na den. Vstup do kláštera se rovněž platí (2 Eura/osobu) a pro vstup musí mít ženy na hlavě šátek (zapůjčují u vchodu).
Kolem řeky Buny je plno restaurací a stánků. U vývěru řeky nabízejí za 1 EUR mini projížďku na loďce – pod skálu vývěru, jen kam sahá lano, na kterém je loďka přivázaná. Takže nic moc.
Počitelj – je historické městečko ve svahu při hlavní cestě E73 z Metkoviče na Mostar. Hrad nad městem a opevnění bylo vybudováno kvůli hrozící osmanské invazi a pochází z 15. století. Turkům však v dobytí Počitelje nezabránilo a tak v centru můžeme nyní vidět také výraznou mešitu. V panoramatu města se tak kloubí středověké a osmanské prvky architektury. Město bylo ostřelováno za balkánské války a teď je pomalu rekonstruováno.
Uvnitř městského opevnění jsou uličky s kamennými schody a všude prodejci drobných předmětů a občerstvení. Velmi nám v tom hicu přišly k chuti ledové nápoje v malých petkách připravené z domácích produktů, které tu babky prodávaly z přenosných chladících tašek za 1 Euro. Zaparkovat můžete při hlavní silnici pod městem.
Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda