Boží dar
Turistické cíle • Technické zajímavosti • Důl, štola, šachta
Kdo se vydá po lesní asfaltce od Anenské Huti do Karlova, narazí cestou na Boží Dar. Samozřejmě se podiví, není-li tu nějaká časoprostorová diskontinuita a jak to, že najednou jsou tu Krušné hory. Žádná anomálie zde naštěstí není. Jen někdo dal místu název korespondující s místem na západě Čech. Ve skutečnosti jde o dávnou důlní lokalitu na svazích Soukenné hory. Jde o vrchol předsunutý východním směrem od hlavního hřebene v jeho ohbí od Břidličné hory.
Je možné, že první prospektoři sem přišli někdy ve 12. století. Většinou hledali drahé kovy, zejména stříbro. Vrchol těžební činnosti nastal patrně v průběhu 14. století, žíly zřejmě nebyly tak vydatné a postupně došlo k útlumu těžby. Z té doby se do dnešních časů příliš nedochovalo, nicméně na jihozápadním svahu Soukenné v okolí Stříbrného potoka může pozorné oko najít nenápadné hromady či prohlubně, které naznačují, že zde v minulosti někdo kutal. K obnově těžby došlo po třicetileté válce a asi největší úspěch přinesla těžba za majetnictví Harrachů, kteří zdejší panství získali v r. 1763. Uvádí se, že 31 horníků do roku 1773 vytěžilo asi 7kg stříbra, další horníci pak do r. 1780 ještě 3,5kg ryzího kovu.
V 19. století probíhaly pokusy o těžbu galenitu a sfaleritu (zinkové rudy). Těžba zinkových rud probíhala ještě v první polovině 20. století, těžba byla ukončena v r. 1959. Dnes v lese nenajdeme téměř žádné pozůstatky, zařízení, pár zasypaných štol najdeme na jihovýchodním svahu Soukenné směrem k Nové vsi u Horní Moravice. V samotném místě hlavní štoly, která začínala v údolíčku u Stříbrného potoka najdeme skalní stěnu, vlastně ústí dolu, který je ovšem zasypán.