Brandýs nad Orlicí - Rehabilitační ústav a lázně

Turistické cíle • Sport a rekreace • Lázně

Brandýs nad Orlicí jsme navštívili během jednodenního zimního výletu, během kterého jsme poznali spoustu památek a zajímavostí v tomto malém městečku. Jednou z dominant Brandýsa je rehabilitační ústav, na který jsme narazili u kruhového objezdu hned po příjezdu do města.

Auto jsme zaparkovali u ústavu a bránou jsme vstoupili do areálu. Před námi se vypínala podlouhlá budova, na které nás zaujalo průchozí podloubí v přízemí, kde se procházeli pacienti a také jejich příbuzní, kteří je přijeli navštívit. Všimli jsme si, že z podélné stavby vystupují dva rizality, mezi nimiž se nacházel vchod do budovy. Každou chvíli někdo vyšel ven nebo naopak zmizel uvnitř, zřejmě poté, co se prošel parkem za budovou, kam jsme se ovšem nešli podívat.

Na obou rizalitech se nám líbily renesanční štíty s pilastry a jeden menší jsme ještě viděli uprostřed budovy nad vchodem. Štíty zakrývaly část střechy a všimli jsme si jejich trojúhelníkového tvaru a také ozdobných váz. Zaujala nás také spousta oken ve dvou patrech nad oblouky v přízemí, takže jsme pochopili, že se uvnitř nachází spousta pokojů.

Při obhlídce budovy jsme v přízemí viděli kavárnu s venkovním posezením a stylově zrekonstruovanou jídelnu. Dovnitř jsme však nešli a tak jsme si pouze přečetli, že rehabilitační komplex se skládá z vodoléčby, bazénu, sauny, elektroléčby, ergoterapie a tělocvičen na individuální a skupinovou léčebnou rehabilitaci. Líbilo se nám, že ke zpříjemnění pobytu pro odpočívající klienty byly vybudovány dvě relaxační zóny a to „Rudé moře“ s ukázkou fauny a flóry exotického vodního světa, včetně korálových útesů. V druhé relaxační zóně „Amazonská džungle“ jsou akvária s cizokrajnými rybami a s želvami nádhernými a voliéra s amazoňany modročelými, spolu s relaxační hudbou. Součástí léčby je i pramen s mírně léčivou minerální vodou, který jsme také neviděli. Zato jsme si všimli prázdné fontány mezi budovou a bránou. Byli jsme zde v zimě, takže v ní voda neproudila, zato v létě zde zkrášluje spolu s květinami prostor před vchodem do budovy.

Když jsme si budovu v krátkosti prohlédli, seznámili jsme se s historií rehabilitačního ústavu, který zahájil provoz v květnu roku 1898. Dočetli jsme se, že budovu dali postavit dr. Josef Wieser a Jan Horský a zpočátku měly lázně k dispozici 40 pokojů pro 60 pacientů.

Dozvěděli jsme se, že se lázním dařilo a tak se budova postupně rozšiřoval. Nejprve byly přistavěny šatny a v roce 1904 přistavěl nový majitel E. Rechziegel dvě boční křídla pro slatinné a uhličité lázně. To už měla budova 60 pokojů a nás zaujalo, že mimo léčebných procedur, měli hosté možnost bohatého kulturního vyžití ve městě i přímo v budově lázní, kde se nacházela knihovna, restaurace, kulečník, kuželník a v lázeňském parku tenisový dvorec.

Docela nás překvapilo, že sem jezdili i hosté ze zahraničí, protože přece jen nedosahovaly slávy jiných lázní u nás a byly v provozu pouze sezónně od dubna do listopadu.

Dále jsme si přečetli, že koncem dvacátých let 20. století léčebnu koupila Nemocenská pojišťovna ČSD a začala budovu rekonstruovat. Slavnostní znovuotevření proběhlo 7. března 1930 a bylo spojeno s oslavou 80. narozenin T. G. Masaryka. Dozvěděli jsme se, že pobyt jednoho pacienta trval měsíc a během sezony se jich zde vystřídalo až jeden tisíc.

Dočetli jsme se také, že po druhé světové válce dostala léčebna pojmenování Tomasův léčebný ústav na počest vedoucího odborů ČSD Aloise Tomase, který byl za účast v odboji vězněn v koncentračním táboře a v roce 1943 popraven.

Od října roku 1949 ústav převzala Ústřední národní pojišťovna a provoz byl rozšířen na celoroční. Také jsme zjistili, že v polovině padesátých let došlo ke značným úpravám interiéru budovy , která se stala Odbornou dětskou léčebnou ortopedických vad (ODLOV) pro děti od 6 do 15 let. první pacienti nastoupili v roce 1958 a protože léčba někdy trvala delší dobu, připadlo nám praktické, že zde byla zřízena základní škola.

Ještě jsme si přečetli, že v letech 1990 a 1991 došlo k vnitřním úpravám budovy, která měla začít sloužit dospělým pacientům od 1. ledna 1992, kdy dostala léčebna název Rehabilitační ústav Brandýs nad Orlicí.

Kdybychom si chtěli odpočinout, mohli bychom využít nabídku rekondičních a relaxačních pobytů, které v Brandýse nabízejí. Zjistili jsme, že jsou vhodné pro klienty s problémy pohybového aparátu způsobené denní zátěží v zaměstnání, sportovním zatížením i problémy, které vznikají s přibývajícím věkem.

Místo odpočinku nás však čekala prohlídka dalších památek, takže jsme se vrátili k autu na parkovišti a popojeli kousek dál, abychom si prohlédli kostel Nanebevstoupení Páně. O této další dominantě Brandýsa nad Orlicí se více dozvíte v mém dalším článku.

http://www.rehabilitacniustav.cz/