Břeclav

Břeclav je na Jižní Moravě, nedaleko města prochází dvě státní hranice. Jižním směrem od města hranice s Rakouskem a východním směrem hranice se Slovenskem. Břeclav je rozložena v těsné blízkosti dálničního tahu vedoucího z Brna do Bratislavy. Ve městě je železniční uzel tratí vedoucích z Rakouska a ze Slovenska, které dále pokračují směrem do Čech nebo na Moravu. Břeclaví protéká řeka Dyje. Město leží v dyjské nivě uprostřed lužních lesů. Lužní les, který roste kolem řek Dyje a nedaleké Moravy patří mezi největší lesní porost svého druhu v Evropě. V lese najdeme řadu tůní a mrtvých říčních ramen. V roce 1993 byla tato oblast pod názvem Mokřady dolního toku Dyje zapsána do seznamu Ramsarské konvence. Západním směrem od města Břeclav se rozkládá přírodní rezervace Lednické rybníky. Severozápadním směrem od Břeclavi je Mlýnský rybník, který je určen k rekreačním účelům a na jeho břehu je vybudován kemp. Nedaleko kempu je postavena rozhledna, ze který je velmi zajímavý rozhled po okolí. Kolem Lednických rybníků je park, kde rostou různé druhy exotických dřevin. Soustava rybníků slouží jako zastávka pro ptáky táhnoucí na jih. Jihovýchodně od města je přírodní rezervace Rašpurk s přirozeným porostem dřevin, který má charakter pralesa. Jihozápadním směrem od města je Lednicko-Valtický areál. U severního okraje města bylo vybudováno letiště. V okolí města prochází několik značených dálkových cyklistických tras jako Velkopopovická, Česko-rakouská příhraniční, Beskydsko-karpatská magistrála a jiné další. Břeclav je výchozím bodem turistických tras, z města vede naučná stezka Lužní les, kterou dojdeme k zámku v Lednici.

Historie

V druhé polovině 11. století na místě dnešního města nechal Břetislav I. postavit hrad a církevní správu okolního kraje. U mostu přes řeku Dyje bylo postaveno strážní místo, odkud byl hlídán vstup do země. V podhradí se začala rozrůstat osada v místech, kde dnes stojí městská část Stará Břeclav. Na konci 13. století se správa kraje přestěhovala do Vracova a město přešlo do majetku šlechtických rodů, které se v průběhu staletí střídaly. Od roku 1638 přešlo město do majetku rodu Lichtenštejnů. Osada vystavěná v podhradí byla v roce 1414 povýšena na městečko. V letech 1470 až 1490 vznikla v prostoru před hradem ještě jedno městečko nesoucí název Nová Břeclav. V dnešní době je toto městečko střed Břeclavi. Městečko bylo postaveno kolem trojúhelníkového tržiště, ze kterého v pozdějších letech vzniklo náměstí. Domy kolem náměstí patřily především řemeslníkům a hradnímu služebnictvu. Budovy jsou především selskými usedlostmi, které připomínají venkovské stavby. Velký význam pro rozvoj města bylo vybudování železnice, kde ve městě vznikl železniční uzel. První vlak z Vídně přijel do Břeclavi v roce 1839. Město Břeclav bylo několikrát poničeno velkými požáry a to v 18. a 19. století. Největší zkázou pro město ale byla druhá světová válka. Letecký nálet ze dne 20.11.1944 zničil celé městské centrum a nevynechal ani Kostel svatého Václava, který tomuto náměstí dominoval. Nového kostela se město dočkalo až v letech 1992 až 1995. Jedná se o moderní chrám, který byl zasvěcen svatému Václavovi. Z historických staveb se po náletu na náměstí zachovala novogotická budova fary. Při procházce městem můžeme najít ještě několik budov, které byly postaveny v 19. století. Na místě kde původně stával hrad dnes najdeme renesanční zámek, který byl v 19. století přestavěn v novogotickém slohu. Součástí města je i obec Poštorná, která až do roku 1919 patřila Rakousku. Obec vznikla v roce 1529. V roce 1924 získala obec statut městečka. V 19. století pracovala v obci továrna na výrobu keramiky. V Poštorné stojí tak zvaný keramický kostel.