Břidlicové lomy u Rabštejna
Turistické cíle • Příroda • Skalní útvar
Břidlice z okolí Rabštejna, je světoznámá. Těžila se hluboko ve středověku i v dobách nedávných. Na všechny strany od nejmenšího města v Evropě, je tento nerost nepřehlédnutelný. Tmavě šedá, sametová či matně hedvábná barva zdobí nejedno stavební dílo. Od střech místních domků, přes chyšský zákem či jáchymovský kostel, po impozantní Karlštejn.
Mocnost pruhů těžené břidlice je velmi různorodý. Od několika až po desítky metrů. Také kvalita je různá. Pokrývačská břidlice musí mít dobrou štípatelnost, aby bylo možno s ní dobře zacházet. Vlastní těžba se prováděla velmi primitivně. Nejdříve se skála navrtala a zakládaly se nálože černého prachu, aby se hornina rozpojila. Tabule se pak dále lámaly na menší a vybíraly se vhodné desky k dalšímu zpracování. Destičky se štípaly na tloušťku pěti milimetrů. Na ně se podle šablony nakreslil tvar krytiny. Speciálními kleštěmi a nůžkami se upravil do různých velikostí. Nutno také dodat, že asi tři čtvrtiny vytěžené horniny byl odpad.
Na začátku minulého století byli v Rabštejně aktivní ještě čtyři lomy. Na přelomu 60 a 70 let byla těžba krátkodobě obnovena.