Brno - Královopolský tunel
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Ulice
Královopolský tunel je silniční tunel na silnici I/42, která tvoří brněnský Velký městský okruh a podchází městskou čtvrť Královo Pole ve směru jihozápad – severovýchod. Jeho název schválilo Zastupitelstvo města Brna již v roce 2002. Rozhodující část stavby tvoří dva souběžně vedené dvoupruhové tunelové tubusy, které jsou z větší části ražené. Pravý tubus (dle staničení), značený jako Královopolský tunel II, se nachází pod prodlouženou osou ulice Pešinovy a má délku 1258 m (z toho ražená část 1060 m), levý tubus Královopolský tunel I s délkou 1237 m (z toho ražená část 1019 m) vede paralelně přibližně o 70 m severněji pod ulicemi Dobrovského a Veleslavínovou. V Králově Poli na povrchu, v prostoru křižovatky ulic Dobrovského a Slovinské, je umístěno technologické centrum tunelu s velínem, rozvodnou a vyústěním vzduchotechniky.
Při stavbě tohoto úseku bylo nutné se vyrovnat s nepříznivým horninovým podložím a minimalizovat dopady stavby na stávající zástavbu. Městská část Královo Pole výstavbou tunelu získala nejlepší možnou ochranu před hlukem a exhalacemi. Cenný urbanismus městské části není postižen jakýmkoliv vlivem rychlostní komunikace vedené po povrchu. V tunelu před jeho otevřením proběhly dva dny otevřených dveří. první z nich se konal v září 2009, kdy nebyla ani ještě dokončena ražba, druhý nedlouho před plánovaným zprovozněním v červnu 2012, kdy si jej prohlédlo asi 17 tisíc návštěvníků. Provoz Královopolského tunelu byl zahájen 1. září 2012. Tunely pomohly hlavně řidičům, kteří se přesouvají v severní části města. Podle průzkumů jde o časovou úsporu dvanáct až patnáct minut. Denně projede tunely průměrně asi 23 tisíc vozidel. Královopolský tunel je společně s křižovatkou Hradecká, Korejská a Královopolská při západním ústí tunelu a křižovatkou Svitavská radiála při východním ústí tunelu největší investicí do Velkého městského okruhu Brno za poslední desetiletí.
Královopolský tunel získal nejvyšší ohodnocení jako dopravní a inženýrská stavba roku 2012. Stát do jeho výstavby investoval celkem přes sedm miliard korun. V roce 2013 vyšla o něm i rozsáhlá odborná publikace zachycující přípravu, průzkum, projektování a výstavbu jak vlastního Královopolského tunelu, tak objektů s tunelem souvisejících včetně bohatého obrazového doprovodu.