Loading...
V parku na řečkovickém Palackého náměstí se nachází nové pietní místo. Jedná se o pomník významného zdejšího rodáka Franty Kocourka. Ten se zapsal nezapomenutelně do podvědomí mnoha lidí nejenom v Brně, ale i v širokém okolí.
Franta Kocourek (21. 2. 1947 – 7. 7. 1991) byl velký znalec a propagátor brněnského hantecu. Byl to velice dobrý herec a bavič. Silák, který dokázal přetrhnout balíček karet nebo překousnout pětikorunu. Tento významný představitel brněnské bohémy 60. až 90. let minulého století byl vpravdě renesančním člověkem. Psal také básně, hrál v divadle, zpíval a tančil ve folklorním souboru, a kromě toho všeho se proslavil celou řadou happeningů.
Kocourkův dospělý život lemuje řada stěží uvěřitelných historek, u nichž ani pamětníci nedokážou s jistotou odlišit, kde končí jejich reálný základ a začíná bujná fantazie. Franta Kocourek byl ale nejen recesistou tělem a duší.
Byl to i známý silák, jehož kousky byly doslova dechberoucí. K jeho vyhlášeným výkonům patřilo tažení železničního vagónu v zubech nebo číslo, kdy ležel pod dřevěnou deskou, a nechával se přejet osobním automobilem, či železnou palicí si na své hrudi rozbíjet velký balvan. Základ pro své silácké kousky získal v zápasnickém oddíle brněnské Zbrojovky.
Koncem 60. let vystupoval pod přezdívkami Boris Tyger nebo Zlatý Torro i ve vídeňských kabaretech. V Brně hrál v Mahenově divadle, a hlavně v Divadle na provázku. Objevil se i v několika filmech, například v Baladě pro banditu (1978) či Káře plné bolesti (1985).
I Kocourkovu náhlou smrt považovali mnozí jen za jednu z jeho dalších recesí. Silák a moderní gladiátor ve vynikající formě seděl s přáteli 6. července 1991 na obědě v restauraci v Hrdé Vsi u Víru, když mu nečekaně selhalo srdce. Dodnes se zde traduje, že tady Franta Kocourek vypil své poslední pivo.