Brno-Trnitá - maketa budoucí nové čtvrti a nového nádraží

Maketa je vystavena v jedné z buněk na konečné autobusu MHD 61 v blízkosti dolního nádraží • Fotografie (10) • Foto: pasatur

Vstoupit do fotogalerie (10 fotografií)

Záběr na centrální část nové čtvrti s dominantním "bulvárem" směřujícím k výpravní budově nového nádraží, v popředí katedrála sv. Petra a Pavla na Petrově

Záběr na východní část, kde v popředí je výrazně zobrazena současná budova Hlavního nádraží, za ní pak areál nákupního centra Vaňkovka, vlevo část nových výškových budov Vlněna

Vstoupit do fotogalerie (10 fotografií)

Po nějaké době klidu se opět začíná mluvit o novém brněnském nádraží. Podnět k tomu dala i roční uzavírka dnešního hlavního nádraží a rozhodnutí vlády o jeho přesunu do lokality „u řeky“. S tím pak i dostavba volných ploch mezi oběma nádražími. Dlouhou dobu byla tato oblast nazývána Jižní centrum (jako protiváha historickému centru), později pak krátce Jižní město a v současnosti bývá toto území popisováno jako Trnitá, po katastrálním území, ve kterém se nalézá.

Katastrální území Trnitá se nachází jižně od historického centra města. Na původním katastru Trnité existovala v minulosti hned tři samostatně spravovaná vesnická předměstí a to Trnitá, Petrovská Ulice a Dornych. V roce 1850 pak byl celý tehdejší katastr Trnité spolu s Novými Sady připojen k Brnu. V letech 1854-56 bylo u jižního konce ulice Trnitá vybudováno Rosické nádraží. Od něho pak v letech 1868-70 byla zbudována spojka k hlavnímu nádraží, vedená po vysokém náspu. Bouřlivým průmyslovým rozvojem Brna byla i Trnitá zasažena stavební činností. Roku 1865 mezi touto spojkou a centrální ulicí Trnitá byla založena zprvu malá továrna Friedricha Wanniecka, která se však časem rozrostla v rozlehlý průmyslový areál. V letech 1883-86 došlo k výstavbě Vlárské tratě. Vybudování výše zmíněných železničních koridorů znamenalo však konec rozvoje zástavby této části katastru, neboť z centrální komunikace Trnitá, se stává slepá ulice. Oživení přišlo až v letech 1977-85, kdy zde bylo postaveno nové Ústřední autobusové nádraží Zvonařka. Dále pak v letech 2003-05 před ním směrem k centru města vyrostl obří nákupní areál Galerie Vaňkovka. V letech 2013 a 2017 pak i krátkodobé oživení Rosického nádraží, kdy sem byla na několik týdnů přesunuta téměř veškerá doprava z brněnského hlavního železničního uzlu. V této době vzniká i nový název - dolní nádraží. Současná dlouhodobá (roční) výluka oživila opět území této části Trnité. Došlo k rozsáhlejší opravě nádražní budovy, zbudována tři nová nástupiště a provizorní čekárny se sociálním zázemím.

Nedávno přibyl poblíž nádraží objekt osmi přízemních buněk, kde v jedné z nich je vystavena i maketa budoucího nového vlakového nádraží a okolní čtvrtě pro deset až patnáct tisíc obyvatel. Při jeho slavnostním otevření bylo zástupci Kanceláře architekta města Brna poukázáno na potřebu výstavby nového nádraží a souběžné dostavby okolí. Model zobrazuje čtvrť už s plánovanými ulicemi, budovami a okolní veřejnou zelení včetně úprav břehů blízké řeky Svratky. Se započetím výstavby nádraží se počítá v roce 2022, takže za pět až sedm let bychom zde mohli vidět již i první budovy na loukách kolem nádraží.

Návratem osobní železniční dopravy zpět na hlavní nádraží byly buňky odstraněny a s nimi i plastický model nového nádraží s jeho okolím. Příspěvek však neztratil na své aktuálnosti, neboť útvar hlavního architekta dál rozpracovává prostor mezi oběma nádražími a v některých místech se již začíná s postupnou výstavbou.

Poslední aktualizace: 21.2.2021

Brno-Trnitá - maketa budoucí nové čtvrti a nového nádraží na mapě