Bubeneč

Bubeneč je městská čtvrť Prahy, jejíž katastrální území leží na levém břehu Vltavy. Součástí Bubenče je rovněž Císařský ostrov, Královská obora – Stromovka a Výstaviště. Větší část Bubenče patří do obvodu a městské části Praha 6, Stromovka se zástavbou jižně od Buštěhradské dráhy (i stadion Sparty na Letné) je součástí Prahy 7. V letech 1904–1921 byl Bubeneč městem.

Název obce Bubeneč vznikl zkomolením z původního jména „Přední Openec“ (na rozdíl od Zadního Ovence Tróji). První zmínka o Ovenci pochází z roku 1197, kdy byl zčásti majetkem kláštera sv. Jiří na Pražském hradě a z části majetkem kláštera v Teplé. Později připadla část obce purkrabství Pražského Hradu. To zde patrně roku 1313 založilo kostel zasvěcený sv. Gothardovi (na dnešním Krupkově náměstí). Současná podoba původně středověkého kostela pochází z roku 1801 (stavitel M. Šmaha). Vedlejší budova fary byla postavena v roce 1787 a její klasicistní úprava vznikla roku 1823.

V části katastru Bubenče byla za Přemysla Otakara II. založena v roce 1268 Královská obora Stromovka a v ní byl postaven letohrádek (čp. 56). Ten byl později, počátkem devatenáctého století, přestavěn A. Palliardim do novogotického slohu podle projektu J. Fischera. Do zdejšího rybníku přiváděla vodu z Vltavy tzv. Rudolfova štola, nyní významná technická památka.

V polovině osmnáctého století, za tzv. válek o dědictví rakouské, byla obec výrazně poničena. Brzy se však zotavila z válečných pohrom a již v roce 1783 měla přibližně 350 obyvatel.
V první polovině devatenáctého století v obci začaly vznikat první průmyslové podniky. Při Císařském mlýně byla zřízena barvírna a tiskárna kartounů, Bělidlo a továrna na výrobu papíru. Z dalších podniků to byla např. tkalcovna, přádelna bavlny, továrna na nábytek apod. Roku 1843 stálo v Bubenči již 59 domů, v nichž žilo 475 obyvatel.

Koncem devatenáctého století, konkrétně roku 1880, bylo Přednímu Ovenci úředně povoleno nové jméno Bubeneč. V té době zde stálo 75 domů, v nichž žilo 1394 obyvatel. Roku 1904 byl Bubeneč povýšen na město a roku 1922 došlo ke spojení Bubenče s velkou Prahou. Tehdy v Bubenči stálo 455 domů se 17 139 obyvateli.

Po vzniku ČSR byla na území Bubenče zahájena rozsáhlá bytová výstavba za účasti předních českých architektů. Na počátku dvacátého století tu vznikla v oblasti kolem ulice Na Zátorce pozoruhodná vilová kolonie (vila arch. J. Kouly, Suchardova, Maškova a mnohé další).

Web Bubenče: www.bubenec.eu