Bývalá osada Wielka Izera

Velká Jizerská louka (Izerska Łąka, někdy se používá i název Hala Izerska, německy Große Iserwiese), rozprostírající se v nadmořské výšce 840 až 880 metrů v hraničním pásmu mezi Středním a Velkým Jizerským hřebenem, je jednou z nejkrásnějších lokalit v Jizerských horách.

Do začátku 17. století nebyla Velká Jizerská louka osídlená, na její podobě se do té doby nepodepsala lidská ruka. Během třicetileté války (v letech 1618 až 1648) zaznamenaly západní Sudety přistěhovaleckou vlnu, která se nevyhnula ani Velké Jizerské louce. Přicházeli sem valonští a vlašští hledači pokladů, minerálů a drahých kamenů. Připouští se také, že zakladateli osady Wielka Izera (Groß-Iser) mohli být vlašští horníci z armády Albrechta z Valdštejna.

Vznik osady Wielka Izera se oficiálně datuje roku 1630, i když první dům zde stál již v roce 1620. Postavil ho evangelický exulant Thomas z Čech. Osídlování probíhalo zpočátku velice pomalu. Příčinou byly drsné klimatické podmínky (ne nadarmo se místu říkalo Malá Sibiř), nepevný rašeliništní terén a nedostatek přístupových cest. Do osady se dalo přijít pouze po úzkých stezkách a lávkách sbitých z fošen. Teprve po vykopání soustavy odvodňovacích příkopů se mohla vybudovat zpevněná komunikace, tzv. Stará jizerská cesta (německy Alte Iserstraße).

Lidé v osadě žili chudě. Chovali hovězí dobytek a ovce, vyráběli sýry, předli vlnu, lovili pstruhy, těžili dřevo a vyráběli šindele. Přínos jim plynul z těžení rašeliny pro lázně Bad Flinsberg (dnes Świeradów-Zdrój). Přilepšovali si pytláctvím a pašeráctvím.

I když se centrum Wielkiej Izery nacházelo na Velké Jizerské louce, osada se táhla v délce 5,5 km od Polany Izerskiej až ke Kobylí louce (Kobyla Łąka). Ve 30. letech 20. století Wielka Izera čítala 43 obytné domy, 3 hospody, 2 turistické chaty, 2 celnice, 2 mlýny, kavárnu, myslivnu, hasičskou zbrojnici, lovecký zámeček, pekárnu, starou a novou školu. Nová škola postavená v roce 1938 se dochovala jako jediná. Dnes slouží turistům pod názvem Chatka Górzystów.

Místní osadníci se po práci dokázali bavit. Jejich specifický folklór byl známý v širokém okolí. A to také díky významnému německému etnologu Will-Erichu Peuckertovi, který tu v letech 1916 až 1922 pobýval. Za kulturou sem přicházeli i lázeňští hosté z Bad Flinsbergu.

Po druhé světové válce osada zaznamenala odsun obyvatel, a tím prakticky svůj zánik. Dnes kromě zmíněné Chatky Górzystów na Velké Jizerské louce uvidíte jen několik rozbořených základů dříve obytných stavení. Připomínají minulost osady a nelehký život jejich obyvatel.

Do bývalé osady Wielka Izera se dostanete pěšky, na kole nebo na běžkách nejsnáze z osady Orle po červené turistické značce nebo po značce téže barvy (společně s modrou) z Polany Izerskiej, kam Poláci přicházejí od horní stanice kabinkové lanovky ze Stógu Izerskiego.