Čerchov - hora s rozhlednou na pomezí
Turistické cíle • Výletní místa a parky • Vyhlídka
Čerchov je hora tyčící se nad Klenčí. Je vysoká 1042m, pouze 2km od hranic s Německem. Vzhledem k její poloze byla vždy strategickým vrchem i vyhledávaným cílem turistů. O rozvoj turistiky se zasloužil především klub českých turistů, který zde vystavěl dřevěnou rozhlednu již v roce 1894. V roce 1905 byla místo ní vystavěna kamenná rozhledna vysoká 25m, kterou nazvali podle Dr. Viléma Kurze „ Kurzovou rozhlednou“. Rozhledna byla v roce 1936 dále přebudována na železobetonovou. V průběhu doby zde bylo vystavěno několik objektů pro potřeby turistů.
Již před Mnichovskou konferencí zde byl Němci zastřelen příslušník čs. finanční stráže Josef Pavlišta, kterému zde byl odhalen pomník již v roce 1946. Během války vrchol Čerchova používala německá armáda jako pozorovatelnu, v době studené války sloužila Kurzova rozhledna zejména k elektronickému průzkumu činnosti americké a německé armády. Pro potřeby armády zde bylo vybudováno několik budov pro vojenskou posádku. Objekt byl v přísně střeženém pohraničním pásmu, proto nebyl přístupný turistům. V letech 1986-88 byla postavena armádou betonová věž, splňující potřeby elektronického i radiolokačního průzkumu. Osobně mě překvapilo, že tato vojenská věž ani vojensky nevypadá, že zde byla zřejmě snaha i o vhodné architektonické řešení stavby.
Od roku 1998 je Kurzova věž přístupná turistům. V roce 1999 byla Kurzova věž a některé objekty vydány klubu českých turistů Domažlice. Věž a turistické objekty se postupně opravují. Vojenská věž stále patří armádě, o osudu a případné demolici již nepotřebných vojenských baráků se stále jedná.
Na vrchol Čerchova je možné se dostat po značených cestách. My jsme se nahoru dostali autobusem z Klenčí, který má také zastávku na odbočce v Caparticích. Autobus jezdí v době sezony kyvadlově, takže je možné se zhruba za jeden a půl hodiny pohodlně vrátit k autu nechaném na parkovišti na odbočce v Caparticích, nebo v Klenčí.
Při jasném počasí je skutečně vidět velmi daleko po českém i německém okolí. Při naší návštěvě vrcholu jsme zažili jedno velké překvapení. Přijela tam skupina hudebníků asi z Domažlic, kteří sobě, i ostatním pro radost předvedli zhruba čtvrthodinový koncert. Bylo přímo dojemné poslouchat, jak dnes hraje někdo druhým jen tak pro radost a ještě k tomu zadarmo. Tuto skupinku jsem zachytil i na fotografii.