Červenovodské sedlo (Orličky) - jubilejní kameny knížete Johanna II. z Lichtenštejnu

Dubové dřevo a kamenné mohyly jsou pomníky, kterými byla v roce 1898 oslavena čtyřicetiletá moudrá vláda knížete Jana Licjtenštejnského. Jeden z těchto památníků najdeme také na Červenovodském sedle, ležícím v Bukovohorské hornatině, pod Suchým vrchem a mezi východočeskými městečky Červená Voda (v tomto případě pouze se statutem obce) a Jablonné nad Orlicí. Toto horské sedlo najdeme v katastru obce Orličky, na historické zemské hranici Čech a Moravy. Jeho součástí je velké parkoviště a menší dřevěná stavba, která slouží převážně jako turistické informační centrum. A právě v těsné blízkosti tohoto srubu se tyčí jubilejní knížecí kameny.

Tyto kameny jsou sice památkou nikterak vzácnou, ale jistě velmi zajímavou. Na území České republiky by jich totiž mělo být na vybraných místech všech někdejších lichtensteinských panství asi sto padesát (a pár jich je i v Rakousku), z toho na Orlickoústecku jich bývalo původně dvanáct a do současnosti se jich dochovalo jedenáct. Kolem nich bývaly vysazovány jubilejní dubové háje, ve kterých bylo dvacet dubů letních a dvacet zimních (k tomu se ještě přidávalo 18 dubů červených, které symbolizovaly věk knížete v době zahájení panování, v součtu s ostatními duby pak Janův věk). Z těchto hájků však již byla většina vymýcena.

Kníže Jan II. z Lichtenštejna, tedy Johann Maria Franz Placidus von Lichtenstein se narodil 5. října 1840 na zámku Lednice. Od mládí hovořil anglicky, francouzsky, italsky a česky, hodně studoval i cestoval a dne 12. listopadu 1858 se stal panovníkem Lichtenštejnského knížectví i správcem rodového majetku na Moravě, v Čechách a v Rakousku. Po I. světové válce ukončil spojenectví s nástupnickými státy rakousko-uherské monarchie a orientoval se raději na pevný švýcarský frank. Jan II. následně proslul jako vzdělaný, moudrý a dobrosrdečný muž, dobrý správce rodového bohatství (je zajímavé, že současně byl označován za velkorysého dobrodince a donátora chudých a postižených), diplomat se sociálním cítěním, podporovatel lehkého průmyslu, zakladatel škol, nemocnic, chudobinců a léčebných ústavů (a také Lovecko-lesnického muzea v Úsově) i budovatel silnic a železnic. Zkrátka šlechtic lidem milovaný, velebený a Janem Dobrotivým nazývaný …

Vraťme se ale od knížete k lesním kamenům. Tyto jubilejní památníky budoval lesní personál na základě iniciace knížecího lesního rady – a od roku 1897 ředitele lichtenštejnských lesů – Julia Wiehla a většinou se jednalo o kamenné desky, zasazené do mohyly z neopracovaných kamenů. Na těchto deskách byl vyryt český, německý nebo latinský nápis, který zvěstoval, že se zde nacházejí „Duby Knížete Jana Dobrotivého - ku oslavě XXXX letého vladaření - XII. listopadu MDCCCXCVIII“. V roce 1908 pak byla k některým pamětním deskám doplněna tabulka s krátkým textem o dalším jubileu , někde byl dodatečný text přitesán na původní desku a občas se také vysadilo 10 dalších dubů. Na a v listopadu roku 1918 už měli noví Češi trošku jiné starosti a knížete spíše považovali za představitele starých monarchistických pořádků. V roce 1928 se situace nezměnila a naopak Lichtenštejnové při reformě přišli přibližně o 60% všech svých pozemků i o některé rodové zámky. O rok později rytíř řádu zlatého rouna Jan II. z Lichtenštejna na zámku ve Valticích zemřel.

Jeho jubilejní kameny v Orličkách na někdejším lanškrounském panství mají rozměry 154 x 81 x 34 cm a dominuje jim kamenná deska, která se směrem nahoru zužuje. Ta je opatřena německým nápisem „Fürst Johannes "Eichen" - XXXX jähr. Reg. Jubil. - XII. Nov. MDCCCXCVIII.“. Pod tento nápis byl doplněn v roce 1908 text „L. Jähr. Reg. Jubil. MCMVIII.“. V roce 2015 pak byl památník na Červenovodském sedle opraven na náklady Lesů ČR.