Červenovodské sedlo – Zemská hranice

V jedné lidové písní se zpívá o tom, jak je Morava maličká, a co by se stalo, kdyby byla velká aspoň jako Slezsko nebo Vídeň. Slezsko asi větší bylo, Vídeň určitě ne (minimálně rozlohou). Jak byla velká Velká Morava se dodnes historikové přou.

I současní národně uvědomělí obyvatelé si občas stěžují, co nám všechno Češi sebrali v rámci státoprávního, přesněji krajského uspořádání. Pokud bychom s tímto tvrzením souhlasili, pak skutečně některé části Moravy jsou defakto v Čechách, ale paradoxně se najdou i česká území, která jsou tím pádem na Moravě. Příkladem může být kraj Pardubický, kde takový okres Svitavy je jeho součástí, přitom Svitavy nebo Moravská Třebová (už to jméno) jsou historicky spjaté s markrabstvím. Spadá do toho i takový kousek okresu Ústí nad Orlicí, kde kdysi samostatná Velká Morava (na levém břehu Moravy) patří pod Dolní Moravu na pravém břehu (ta je česká od nepaměti).

Česká území dnes na Moravě objevíme v kraji Vysočina, který se považuje za moravský kraj, vždyť samotná Jihlava vlastně stojí na historické česko-moravské hranici. Takže jsem Čechům sebrali třebas Pelhřimov, Havlíčkův Brod, Světlou n. Sázavou i Hliníkův Humplec!

Spory nechme stranou. Sympatická je skutečnost, že si těchto nedostatků někdo všiml a dnes na důležitých komunikacích více a více objevíme hnědé informační tabule, podobné těm, které oznamují blízkost nějaké památky nebo jiné atraktivity. Díky nim si pak může cestovatel sám odvodit, je-li ještě v Čechách nebo už na Moravě.

Výrazným přímo horským bodem na této hranici je např. i takové Červenovodské sedlo v orlických horách, přesněji na hřebeni Bukovohorské hornatiny. Sedlo je sníženým místem kudy prochází silnice č. 11 Praha – Ostrava. Ač výškou 814 m zas příliš nekonkuruje vyšším horským přechodů, díky poměrně slušnému rozdílu výšek mezi od nížiny Labe a spojené Orlice bývá obzvlášť v zimě i zapeklitým dopravním oříškem.

A právě i díky této neschůdnosti vede zemská hranice. Z toho odvodíme, že na východě položená obec Červená Voda je vlastně na Moravě. Zemská hranice v těchto místech vedla zhruba v ose mezi Jeřábem (1003) na východě a Suchým vrchem (995). Pka míří k jihu směr Rýdrovice, Cotkytle apod. Existenci zemské hranice v Červenovodském sedle připomínají nejen zmíněné hnědé tabule, ale i obnovený patník se zemskými symboly. Na české straně je to samozřejmě lev, na moravské „kropenatá“ orlice. Pozapomenutý patník byl novými znaky na mramorových deskách osazen v roce 2015 a k tomu přibyl i kříž se světovými stranami.