Česká Skalice - Muzeum B. Němcové - Maloskalický muzejní areál
Budova dnešního Muzea Boženy Němcové má zajímavou historii - původně v místě stála maloskalická tvrz. Na troskách zmíněné tvrze byl v roce 1824 vystavěn Steidlerův hostinec U bílého lva. Roku 1877 byl objekt rozřířen a přestavěn na Klášter v němž sídlil řád uršulinek. Po r. 1919 byl objekt na popud továrníka Zdeňka Bohma přestavěn na pohodlné a honosné sídlo. V září 1962 byla udova adaptována na současné Muzeum Boženy Němcové. Součástí expozice je historický Jiřinkový sál, dějiště obrozeneckých jiřinkových slavností. Prvního jiřinkového plesu v r. 1837 se účastnila i Barunka Panklová. Na připomínku její účasti byla v září 1970 odhalena v Jiřinové parku bronzová plastika sedmnáctileté Barunky.
Aktuální otevírací dobu možno nalézt zde: https://www.muzeumbn.cz/
Jednou z mnoha památek východočeského Městečka Česká Skalice je budova, ve které dnes sídlí Muzeum Boženy Němcové a dříve zde bylo i Muzeum textilu (nyní zrušeno). Nachází se v městské části Malá Skalice a původně na jeho místě stávala raně gotická tvrz a později i Steidlerův zájezdní hostinec „U bílého lva“. Tvrz vznikla pravděpodobně již v polovině 13. století a v období třicetileté války, asi po vypálení města v roce 1639, zanikla. V letech 1822–1826 byl z rozvalin zdiva postaven zájezdní hostinec a na základech bývalé tvrze klášterní budova s kaplí. V letech 1980-1983 byly postupně odhaleny původní základy tvrze a dvou mohutných kamenných válcových věží.
Rozlehlý areál zájezdní hospody „U bílého lva“ postavil na rozvalinách maloskalické tvrze Josef Steidler. Hostinec je široká jednopatrová budova s klasicistní úpravou průčelí. Na dvoře bývala otevřená kočárovna s maštalí. Hospoda, zřízená při císařské silnici, byla mezi formany velmi oblíbená. Roku 1836 přistavěl Josef Steidler k přední části hostince maštale, kůlny, Lednice a - nad řekou Úpou - vybudoval prosklený zahradní pavilon s výhledem k městu. Nad kočárovnou vznikl sál, který byl věnován Jiřinkovému spolku a jeho Jiřinkovým slavnostem. Ve druhé polovině 19. století návštěvnost hospody slábla, protože velká část přepravy byla přesunuta na železniční trať. Syn původního majitele Václav proto v roce 1877 hospodu prodal voršilkám - uršulinkám, které areál postupně upravily na Klášter s německým výchovným ústavem a školou. Jeptišky nechaly areál ohradit vysokou zdí, přistavěly budovy nad řekou i nad rozvalinami tvrze a nedaleko mostu přes řeku postavily v roce 1888 novou kapli.
Roku 1919 koupil areál továrník Zdeněk Böhm, kapli zboural a přistavěl nárožní věž, spojující dvě – do té doby samostatné - budovy. Dnes patří areál městu. To zde v roce 1962 otevřelo Muzeum Boženy Němcové, které však – na jiném místě – fungovalo již od roku 1931. Budova, včetně Jiřinkového sálu, byla stylově upravena, z bývalé kočárovny vznikla výstavní síň a po zbourání klášterní ohradní zdi mezi muzeem a malou farou byl založen Jiřinkový park. V roce 1970 byl v parku odhalen pomník sedmnáctileté Barunky Němcové-Panklové, jejíž autorkou je akademická sochařka Marie Uchytilová-Kučová. Socha připomíná Barunčinu účast na prvním Jiřinkovém bále roku 1837.
V dnešní expozici nejstaršího českého literárního muzea můžete najít sály věnované Boženě Němcové, prusko-rakouské válce v roce 1866 i historii města. V rámci prohlídky lze navštívit tyto expozice: Steidlerův hostinec, Život a dílo Boženy Němcové, Jiřinkový sál, Galerie obrazů Julie Winterové-Mezerové, Galerie obrazů Josefa Vondráčka, Výstavní síň (společná s Muzeem textilu), Maloskalická tvrz, Historie maloskalické tvrze a Výsadba jiřin.
V roce 1990 zde bylo otevřeno i Muzeum textilu, které bylo jediným muzeem v České republice, specializujícím se na historii textilní výroby. Nyní již muzeum nefunguje. Muzeum bylo původně založeno již v roce 1936 ve Dvoře Králové. Expozice muzea se nacházela na ploše přibližně 400 m2 a měla pět částí. Ty byly věnovány textilním surovinám, vývoji výroby a zušlechťování tkanin, výrobě forem a šablon pro textilní tisk, modrotisku, tradicím bavlnářské výroby a historii textilních tiskáren ve východních Čechách. Představovalo i spolupráci s výtvarnými umělci, např. M. Alšem, J. Čapkem, K. Svolinským, A. Fišárkem a dalšími), fragmenty tkanin Koptů (křesťanských potomků starých Egypťanů) a dělnické hnutí v textilních tiskárnách v letech 1781-1897. Pozoruhodnou součástí muzejní expozice byly zejména zařízení dílen výrobce forem pro ruční tisk, modrotiskaře a rytce tiskacích válců, provozuschopný ruční tkalcovský stav nebo válcový tiskací stroj. Muzeum je zrušeno a již několik let nefunguje!