Český Betlém (Nové Město nad Metují) a Husovo náměstí

Husovo náměstí v Novém Městě nad Metujíse rozkládá v nadmořské výšce 324 metrů. Je 143 metrů Dlouhé a 68 metrů široké. Roku 1969 bylo Nové Město nad Metují prohlášeno za státní památkovou rezervaci.

Náměstí bylo vydlážděno roku 1934 a v roce 1973 byla plocha parkoviště na náměstí pokryta dlažbou, odolávající kyselinám. Plocha obou takto vzniklých trojúhelníků po obou stranách silnice má 1864 m2. Ostatní plocha náměstí je vydlážděná. Tehdy byl zlepšen i vzhled podsíní zavedením osvětlení a příležitostného osvětlení fasád, soch a zámku.

Stávající vzhled Husova náměstí byl dán rekonstrukcí ukončenou v roce 2011. Jednalo se o projekt s názvem „Za krásami a historií Českého Betléma I. Revitalizace centra města spojená s historií Českého Betléma“. Autorem návrhu řešení plochy náměstí byl akademický architekt Zdeněk Tomek.

Novou dlažbu získala komunikace i vyvýšená pochozí plocha podél podloubí a bylo vybudováno nové veřejné osvětlení. Během rekonstrukce došlo k objevení archeologických nálezů i k odkrytí studny z 16. století.

Domy na náměstí byly v době svého vzniku řešeny skoro jednotně. Dolní prostor sklenutý valenou klenbou sloužil ke vstupu do velkého mazhausu, kde se provozovalo řemeslo či prodej výrobků. V zadním traktu přízemí vedla chodba s východem na dvorek a schody do sklepů či nahoru do patra. Také v patře byl mazhauz, tentokrát horní. Kromě něj se tady nacházel byt měšťana, černá kuchyň a přístup na půdu.

V Novém Městě nad Metují byly domy očíslovány již v roce 1785. Čísla se však měnila a například donedávna platilo, že u čísel domů na náměstí bylo A, u čísel Krajského předměstí B a u čísel Horského předměstí C. Toto označení bylo však zrušeno a k domovním číslům na náměstí bylo přidáno 1200, na Horském předměstí 1000 a čísla na Krajském předměstí byla ponechána.

V dobách dřívějších lidé nepoužívali číselné označení, nýbrž měl každý dům své znamení. Bohužel ta se časem vytrácela, většinou když se obnovovala nebo přetírala fasádu. Jedna z významných rekonstrukcí se týkala severní strany a probíhala v letech 1951 až 1954, kdy celá severní fronta (domy č.p. 1202-1210, věž Zázvorka a dům č.p 1211) získala svou renesanční podobu z 30. let 16. století včetně původního pernštejnského řešení průčelí a štítů. Patrně pro nedostatek peněz se nepokračovalo, což je určitě škoda, ale zase může člověk vidět, jak vypadaly domy v průběhu doby.

Východní fronta náměstí je tvořena domy č.p. 1212-1226. V domech č.p. 1225 a 1226 se dnes nalézá muzeum a informační centrum. Ze zmíněných domovních znamení zbývá na této straně zlatá Hvězda v modrém kruhovém poli na domě čp. 1222 a zlatý beránek na domě čp. 1223.

Jižní fronta domů Husova náměstí zahrnuje kostel Nejsvětější Trojice, dvojdům č.p. 1227 a 1228 (děkanství) a domy č.p. 1229,1230, 1231, 1232 a 1233. Také zde lze objevit některá zachovalá domovní znamení, obraz Spasitele na domě čp. 1230 a modrá Hvězda v bílém kruhovém poli na domě čp. 1231.

Západní frontu domů Husova náměstí tvoří dům č.p. 1234, kde je na fasádě stylizace Koskovy obchodní firmy a tři Hvězdy, ovšem novějšího data. Dále pokračují domy až do čp. 1245, přičemž nejnovější domovní znamení (kahany) přibylo v 90. letech 20. století na domě č. 1236, který se stal majetkem rodiny Kahancovy.

V roce 2009 byly při rekonstrukci náměstí poblíž sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice odkryty čtyři klenby tvořící silně nepravidelný čtvercový půdorys. Archeologové určili, že se jedná o pozůstatky rezervoáru vody.

Dalším významným prvkem Husova náměstí je Mariánský či Morový sloup nebo též sloup Panny Marie. Tuto barokní památka nechalo vlastním nákladem v roce 1696 (až 15 let po morové ráně) postavit město z vděčnosti, že se mu vyhnula epidemie moru.

Další poděkování, tentokrát po ukončení kruté sedmileté války s Pruskem, stálo za vznikem pískovcového rokokového Sousoší Nejsvětější Trojice. Roku 1767 ho nechalo opět vlastním nákladem postavit město. Nachází se na vysokém podstavci, ke kterému byly při úpravách náměstí v roce 1905 přistavěny schody.

Na okraji náměstí, v zámeckém parčíku, stojí kamenná kašna z roku 1663. Vyrobil ji o rozměrech 2,38m * 2,10m * 1,08m. kameník v Machově z jednoho pískovcového balvanu.

Další má povídání o některých navštívených místech a cestách se nacházejí na mém blogu: http://bubinga.blog.cz/ a také na stránkách iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/