Češovské valy
Turistické cíle • Památky a muzea • Hradiště

Češovské valy - opevnění s mohutnými valy, které jsou vysoké 12-15 m, při patě dosahují šířky až 55 m. Valy doplňovaly příkopy, které byly hluboké až 5 metrů. Původ vzniku valů není 100% znám, základ hradiště byl pravděpodobně zbudován Kelty již v 1. století před n.l. Mezi 6-10 stoletím byl prostor osídlen Charváty, zřejmě se jednalo o pohraniční hradiště, které bylo zbudované proti Zličanům. Za třicetileté války bylo hradiště upraveno Švédy, kdy valy byly celkově navýšeny. Za prusko-rakouské války se v prostoru valů ukrývalo místní obyvatelstvo. U severního vstupu do hradiště byl v roce 1929 postaven kamenný Pomník myslivce Svobody z Jiráskova románu Temno. V současnosti je prostor oppida porostlý hustým listnatým lesem.

Z obce Češov nás k valům dovede značení Naučné stezky Češov - Veselí, viz tip na výlet: https://www.turistika.cz/vylety/naucna-stezka-cesov-vysoke-veseli
Název Češovské valy patří slovanskému hradišti, které se nachází blízko obce Češov. Tohle hradiště je nejpravděpodobněji největší v Čechách a velikou cenu má nejen pro historiky, ale i pro místní obyvatele či turisty.
Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 18 B5
mohyly
valy a příkopy
hradiště
socha sv. Václava (1833)
pomník myslivce T. Svobody (1929)
Národní kulturní památka, která obsahuje pozůstatky až 12 m vysokých a při základně 15 m širokých valů z hradiště, které bylo v 6. - 10. stol. obýváno Charváty. Jedná se o nejrozsáhlejší slovanský hradištní systém v ČR. Existuje domněnka o založení oppida Kelty. Tuto tezi zastávají i četné nálezy pocházející z období kolem 6. století př.n.l. Další artefakty byly nalezeny i na území dnešní obce Češov a v širším okolí hradiště. Dokonce zde bylo nalezeno i několik dalších fortifikačních valů a příkopů. Dnes však zatím nedokážeme přesněji určit jejich význam, neboť v lokalitě nebyl dosud proveden odborný a rozsáhlejší výzkum. Držme se tedy zatím faktů a tvrďme, že původní keltské osídlení vytvořilo základ pro pozdější rozsáhlejší slovanské hradiště. Ves sama byla z historicko správního hlediska uváděna pod panství Veliš. Za zmínku též stojí i pomník Tomáše Svobody, který byv myslivcem je znám především z knihy Aloise Jiráska Temno. U valů se též nachází stejnojmenná přírodní lokalita ochraňující zajímavé a chráněné rostliny, které se zde vyskytují. U silnice do Češova nalezneme i kapličku. Přístup do Češova je nejsnadnější po silnici ze Slatin do Slavhostic. K valům se dostaneme nejsnadněji od Češova po silnici do Slavhostic a později je nutno odbočit západním směrem po neznačené cestě. Turistické značení zde zcela chybí. Češov je procházen naučnou stezkou "Češov - Vysoké Veselí.", ale až k hradišti tato stezka nedosahuje.
Češovské valy
Jihozápadně od vesnice Češov nedaleko Jičína lze vidět výrazné zbytky valů, zvané Češovské. Údajně jsou nejmohutnější v celých Čechách, místy až 12 metrů vysoké a v základu až 55 metrů široké. Obvod měří více než dva kilometry.
Nejstarší nálezy v místech Češovských valů se datují až do 10. století před naším letopočtem. Byly osídleny pravděpodobně až do 9. století našeho letopočtu, za tu dobu se tu vystřídaly kultury lidí popelnicových polí, Keltové, Slovani a dokonce i Tataři. Později bylo opevnění využito i během husitských válek. Nová historie Češovských valů spadá do roku 1639 s příchodem švédských vojsk. Švédové tu postavili předsunuté hradby pro dělostřelectvo a zvětšilo stávající opevnění vysokým obdélným valem.
Příspěvky z okolí Češovské valy
















































