Chata u vodopádu Kamieńczyka
Turistické cíle • Památky a muzea • Chata
Horská chata (polsky schronisko) Kamieńczyk se nachází v nadmořské výšce 840 metrů u stejnojmenného vodopádu (největšího v polských Krkonoších). Ze Szklarske Poręby je to sem po červené turistické značce třičtvrtěhodinka chůze. Z parkoviště u silnice přijdete k chatě do půl hodiny.
O vodopádu Kamieńczyka padajícím ve třech kaskádách z výšky 27 metrů píšu v samostatném článku. Chcete-li si o vodopádu přečíst, klikněte zde.
Pro chatu je vodopád velice důležitou atrakcí, která celoročně přiláká tisíce turistů a výletníků. Mnozí se po prohlídce vodopádu přijdou na venkovní terasu u chaty občerstvit nebo si koupit suvenýr. Komu se nechce sestupovat po schodištích dolů, podívá se na vodopád z vyhlídky naproti chatě. Doporučuji podívat se i dolů přímo k jezírku s dopadající vodou. Vstupné je přijatelných 5 zł (po přepočtu necelých 30 Kč).
V chatě je možné se ubytovat. Velikost pokojů, jejich vybavení, aktuální ceník a další informace najdete na www.schroniskokamienczyk.pl.
Na starých fotografiích a pohlednicích vidíme, že bouda Kamieńczyk byla častým cílem vycházek našich předků. Mimochodem, všimněme si na přiložené staré pohlednici, v jakých róbách se dámy vypravily do hor. Ani pánové nezůstali pozadu a přišli si hukot vodopádu poslechnout ve společenském obleku a klobouku.
Horská bouda s restaurací byla na frekventovaném místě u vodopádu postavená v 70. letech 19. století. Občerstvení poskytovala příchozím až do začátku druhé světové války. Po válce se v boudě zabydlela pohraniční stráž, která střežila československo-polskou státní hranici na hřebenu Krkonoš. Ozbrojené pohraničníky později vystřídali rekreanti. Ti si boudy užívali jen do roku 1984, kdy po požáru lehla popelem.
Koncem posledního desetiletí minulého století manželé Janina a Jerz Sielecki nechali na místě spáleniště postavit novou horskou chatu. A pojmenovali ji, jak jinak, než Kamieńczyk.
Nová chata se v některých rysech částečně podobá původní vyhořelé boudě. Je charakteristická velkými štítovými vikýři zvýrazněnými bílým lemováním. Hnědé dřevěné opláštění fasády koresponduje s okolní přírodou, což se již nedá říct o červené střešní krytině. Těsně u chaty se tyčí příhradový telekomunikační vysílač, který toto odedávna hojně navštěvované místo esteticky nijak nedotváří. Pradědové a prabáby z historické pohlednice by asi nevěřili svým očím.
Když jsme v listopadu 2011 procházeli kolem, byla chata zavřená a na venkovním prostranství se stoly a lavicemi nebylo ani človíčka. Konec letní sezóny potvrzovala i uzavřená pokladna u vstupní brány Krkonošského národního parku (Karkonoski Park Narodowy) kousek nad chatou.