Chrudim - městská památková zóna

Fotografie (56) • Foto: Franta

Jak si někteří z vás už možná vygúglili, je Chrudim druhým největším sídlem pardubického kraje. Není to žádné velkoměsto, neboť k dosažení „stříbra“ mu stačilo pouhých 23 tisíc obyvatel. Ale na tom vůbec nesejde, neboť nás turisty zajímá především to, co je zde k vidění. A věřte nebo ne, je toho víc než dost, protože půvabné město se může pochlubit jednou z nejrozsáhlejších městských památkových zón v celých východních Čechách!

Jak k takovému záviděníhodnému prvenství Chrudim přišla? Snadná odpověď – tak jako se my, lidé, na svět rodíme rodičům bohatým anebo chudým, tohle město zase dostalo při svém založení do vínku bonus v podobě kouzelného slůvka královské. Václav II. jej totiž věnoval své drahé choti - královně Elišce Rejčce a městem věnným bývalo až do pádu habsburské dynastie. Samozřejmě že i ono zažilo různá období neslučitelná se spokojeným bytím (války husitské a hlavně ta třicetiletá, morovou ránu i velký požár hned dvou předměstí), ale naštěstí se v něm po celou dobu víc a kvalitně stavilo než bořilo. Navíc si domorodci svého krásného středověkého centra, umístěného na ostrohu vysoko nad řekou Chrudimkou a obehnaného dosud zachovanými původními hradbami, za každého režimu považovali a nedopustili takovou zvrhlost, aby se v něm v novověku stavili betonové Priory či jiná monstra, „zdobící“ historická centra jiných měst.

Výčet všech chrudimských památek by dosáhl velikosti menšího telefonního seznamu, já se zmíním jen o některých, které jsem s manželkou viděl při naší dvoudenní návštěvě. Bohužel nám nepřálo počasí – do města jsme se po návštěvě Slatiňan dostali až v pozdním odpoledni, kdy digitální čočky našich fotoaparátů s nevolí bučely při pohledu na zataženou oblohu. O moc lepší nebylo ani následující ráno a slunečního jasu jsme si užili pouhé dvě hodiny před odjezdem. I tak bych se rád zmínil o jednom postřehu, ale určitě to pro mnohé z vás nebude nic světoborného: místa, která jsou obzvláštěna Geniem loci nás nepochybně zaujmou kdykoli, a je naprosto jedno, jestli se na nebi zrovna honí čerti anebo na něm na 120% maká Oskar. Starobylým kamenným domům ale sluneční svit a modré ažuro nad hlavou tuze sluší. Zatímco prvý den mnohé budovy vypadaly sice jako krásné, ale přec jen truchlící vdovy, v záři slunečních paprsků se proměnily v roztoužené nevěsty.

My jsme první odpoledne a podvečer napřed prošli očarováni pod půvabnou kulisou městského jádra z nádraží po mostě přes Chrudimku k vodnímu náhonu a Soukenickou ulicí se dostali k Širokým schodům, které dělají čest svému jménu a jsou lemovany historizujícími budovami. Schodiště nás nahoře vyplivlo na Žižkově náměstí, jemuž dominovala zadní část chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Z hlavního chrudimského rynku připomíná spíš než kostel katedrálu. Ale ještě než jsme se na Resselovo náměstí dostali, museli jsme projít Břetislavovou ulicí, z jejíchž zdí nás ovanul mocný dech historie. (Škoda jen, že ten z úbočí ostrohu tolik dominantní Mydlářovský dům, není při pohledu zblízka tak úchvatný). Resselovovo náměstí je divukrásné, ale dostatečně ocenit jsme jej mohli až následujícího dopoledne, kdy se slunce pořádně opřelo do zdí Staré a Nové Radnice, morového sloupu a kašny (možná aby nás na poslední chvíli aspoň trochu odměnilo), ale bohužel si neuvědomilo, že snímky – původně barokního kostela, dnes novogotické „katedrály“ - my, lidičkové, v protisvětle jaksi dobře udělat neumíme. Prostě to nejde... O to zajímavější ale byly fasády dalších měšťanských domů, dnes vesměs jedna velká směska všech historických slohů. Zajímavá byla i návštěva zahrady za zrušeným kapucínským klášterem a kostelem sv.Josefa, ulice Filištínská, Štěpánská a Široká, plné dalších úžasných historických staveb a naši pozornost si určitě zasloužila i historizující budova Regionálního muzea.

Tady jsme se setkali i s poctou nejslavnějšímu městskému rodákovi – sochou Josefa Ressela v nadživotní velikosti. Že tento lesník a spisovatel vynalezl lodní šroub (s úspěchem vyzkoušený už v roce 1829 na lodi Civetta poblíž Terstu), znají dnes možná už i ta dítka školkou povinná, ale co vy dospělí – zdalipak víte, že ta slavná a dodnes používaná lodní vrtule není jediným Resselovým vynálezem?

On totiž tento pán vykoumal ještě třeba válcový mlýn, lisovací válec, přístroj na vyluhování barviv či lis na víno a na olej.

(Ale nebudu dělat přechytřelého – když jsem si to kdesi na netu přečetl, taky jsem na to hleděl jako puk...)

Poslední aktualizace: 15.9.2017

Nadmořská výška:

264 metrů nad mořem

Chrudim - městská památková zóna na mapě