Chrudim – sochy svatých v Široké ulici

O chrudimské Široké ulici lze s jistou nadsázkou prohlásit, že spojuje Resselovo náměstí s jeho pomníkem. Její střední úsek je však „věnován“ zejména hodnotným barokním sochám svatých a stává se tak jistou variantou pražského Karlova mostu. Pod ním, koneckonců, často obdivujeme Velkopřevorský mlýn v Čertovce, který v Chrudimi nahradil neméně přitažlivý mlýn Koželužský.

Na rozdíl od Karlova mostu zde najdeme – s výjimkami u Piety a jezuity z Padovy – vždy pouze pískovcové postavy jednotlivých svatých mužů. Jedná se navíc o světce v Čechách velmi populární. A koho že tedy v Široké ulici a nad chrudimským náhonem uvidíme? Jsou to: sv. Jan Nepomucký, sv. Antonín Paduánský, sv. Vojtěch a sv. Václav.

Je ovšem zajímavé, že i když jsou sochy udávány jako soubor, doba jejich vzniku je zcela  jiná. Skulptury obou prvně jmenovaných světců jsou barokní a vznikly v I. polovině 18. století, zbývající dvě jsou o století mladší a tedy již klasicistní. Pro úplnost ještě uveďme, že Pieta je také barokní, ale pochází až z II. poloviny 18. století. Všechny naopak spojuje skutečnost, že jsou zařazeny na seznam našich kulturních památek již od května roku 1958. V listopadu roku 1990 se navíc staly součástí městské památkové zóny.

Socha sv. Jana Nepomuckého je barokní, pochází z I. poloviny 18. století a představuje tohoto světce tradičním způsobem, tedy v kanovnickém oděvu, se svatozáří s pěti plechovými hvězdami a krucifixem na levém předloktí. Postava světce stojí s nakročenou levou nohou a hlavou skloněnou k levému rameni. Autor díla je neznámý.

Socha sv. Antonína Paduánského je rovněž barokní a vznikla v období let 1719 až 1728. Vousatý a usmívající se světec je zde zpodobněn v poustevnickém úboru a s rozevlátým pláštěm. Jeho pravá noha je nakročena. V pravé ruce drží rozevřenou knihu, levicí pak hladí po hlavě dítě v bederní roušce. Autora sochy opět neznáme.

Socha sv. Vojtěcha je již klasicistní, pochází z roku 1847 a známe jejího autora, kterým je pražský sochař František Linn. Postava světce je oděna v biskupském šatu s pláštěm, který přidržuje levou rukou, v níž současně drží bibli. Pravou ruku má zdviženou k přísaze. Vojtěch je vousatý a jeho pravá noha je nakročena.

Socha sv. Václava pochází ze stejného roku jako sv. Vojtěch a má i stejného autora. Vousatý sv. Václav je zde zachycen v knížecím úboru a s korunou na hlavě. V pravé ruce drží kopí, levou rukou se opírá o štít se svatováclavskou orlicí.

Na závěr je potřeba ještě zmínit, že celý tento soubor soch byl v roce 1960 kvůli rozšíření vozovky přechodně instalován u kostela sv. Michala, odkud se na své současné místo na pískovcovém parapetu nad městským náhonem vrátily teprve v roce 1997. Jejich současná podoba a umístění tak má odpovídat stavu z 19. století.