Loading...
Tato bezesporu pozoruhodná stavba, kombinující ve své podobě neorenesanci s klasicismem, začala psát svou dlouhou historii někdy na konci 16. století. Tehdy se jednalo o panský dvůr na předměstí, v současné době zde před sebou ovšem máme budovu z roku 1879, která však i dnes rozhodně zaujme nejen množstvím svých názvů. Ty jsou, pochopitelně, spojovány s dřívějšími majiteli objektu. Od roku 1600 jej vlastnili Kuchyň(n)kové, které později vystřídali Neuperkové, aby se sem v roce 1797 Kuchynkové opět vrátili (v této souvislosti je zajímavé, že žádný název nepřipomíná prvního známého majitele objektu, kterým byl Eustach Landek z Trausensteinu).
Pro současnou podobu vily je ale rozhodující rok 1871, kdy dům koupil továrník a cukrovarník František Wiesner, který jej vzápětí nechal přestavět podle projektu arch. Františka Schmoranze (informační prameny se příliš neshodují v tom, jestli se jednalo o Františka Schmoranze staršího či mladšího – obě varianty jsou totiž možné a není vyloučena ani spoluúčast obou). Od roku 1879 se tak dům, který byl Wiesnerům po II. světové válce státem vyvlastněn a po roce 1989 zase navrácen, pyšní výraznou nárožní věží. Objevila se zde také Hellmerova kamenná socha Adama a dvě iluzivní brány s toskánskými sloupy, na fasádě pak malba představující sv. Annu Samotřetí, sv. Jáchyma a sv. Josefa.
Zajímavé bylo také využití Wiesnerovy vily, která se nachází na chrudimském Masarykově náměstí (č.p. 55/IV). Ještě nedávno se zde např. provozovala restaurace a sídlila tu lékárna nebo lékařské ordinace. Reprezentativní neorenesanční vila je přitom chráněnou kulturní památkou již od května roku 1958 a v listopadu roku 1990 se stala součástí městské památkové rezervace.
Na závěr ještě několik dalších informací, zaměřených převážně na podobu vily.
Ta se nachází v západním rohu náměstí a jedná se o honosnou jedno až dvoupatrovou historizující stavbu tvořenou několika částmi. Zdivo je cihelné, jednotlivé architektonické články z pískovce a štuku. Na jihozápadní straně je umístěna hranolová věž navazující k hlavní dvoupatrové budově. Ta sousedí s dlouhým jednopatrovým bočním křídlem. Věž se zvonovou střechou a lucernou završenou cibulovou bání s makovicí a korouhví i celý objekt zdobí mj. vikýře s obdélnými okny s kamenným ostěním a nárožní kamenná bosáž. Ve střední ose objektu je umístěn kamenný dvoupatrový štít s volutami po stranách a dalšími zdobnými kamennými prvky. Zahradní západní průčelí je jednopatrové a jednoduché. Nechybí ani schodišťová věž s točitým schodištěm a – vedle bočního křídla se nacházející - přízemní hospodářské budovy. Okrasná zahrada u vily byla založena v I. čtvrtině 18. století.