Chrudimské hlavní náměstí
Chrudim se může pochlubit jednou z největších východočeských památkových zón, přičemž je jejím nejhezčím prostranstvím hlavní městský rynek pojmenovaný po nejslavnějším rodákovi a vynálezci Josefu Resslovi. Mírně svažité náměstí má tvar obdélníku o stranách asi 60 x 50 metrů, je ze všech stran obklopen pamětihodnými měšťanskými domy, ale nejdelší stín na něj vrhá věžovitý objekt stojící na jeho nejvyšším místě na východě. Je jím arciděkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie, původně gotický kostel z přelomu 13. a 14.století, který si prošel mnoha přestavbami. Poslední velká se uskutečnila v polovině „století páry“, kdy k němu byl pod dohledem Františka Schromanze přistavěn pár novogotických věží a ve stejném duchu bylo upraveno i vstupní průčelí.
Plochu rynku zdobí Sloup Proměnění Páně s kašnou. Jedná se o barokní památku z roku 1732, na níž současně pracovalo několik sochařů a kameníků. Sloup dosahuje výše 18 metrů a jeho vrchol je ozdoben Bohem Otcem s Ježíšem, jemuž se nad hlavou vznáší Duch svatý v podobě holubice. Ve střední části sloupu je Kristus provázený Mojžíšem a Eliášem, který se představuje apoštolu Petrovi, Jakubovi a Janovi jako Syn Boží. V dolní části pak vidíme doprovod světců v podobě dvanácti protimorových a jiných svatých patronů. Kašny byly dokončeny až roku 1843.
Červenobílá budova Staré radnice vznikla v půli 15.století a přestavěna byla spolu s nápisem v přízemí a překlenutím Fortenské ulice asi o stol let později. Barokní šat si oblékla po požáru, který ji poškodil roku 1806. O třicet let později byla přizdobena sochami Caritasem a Iustitionem a věžičkou s hodinami. V radnici sídlili městští radní, krom toho ale její interiéry sloužily v průběhu času též jako vězení s mučírnou a byl v nich skladován střelný prach. Dále byly využívány pro účely městského archívu a okresního soudu, policejního úřadu a sídlila v nich i vyšívačská škola.
Z honosných měšťanských příbytků si naši pozornost zaslouží dva objekty.
Ten první - Khomovský dům, stojící naproti chrámu na opačné straně rynku, byl původně domem gotickým, přestavěným renesanačně a v empíru. Fasáda už je barokní, stejně jako socha Panny Marie. V análech je poprvé vzpomínán roku 1560 a jméno nese podle rodiny Khomovy, jež jej získala roku 1868.
Rozvodovský dům stojí u kostela na začátku ústí Břetislavovy ulice. Měšťanské obydlí má gotické jádro s renesančně upravenými interiéry a empírovou fasádu s figurální výzdobou s alegorickými tématy. Dům je v kronikách připomínán již roku 1592, za třicetileté války zpustl a jeho nová podoba začala oblažovala duše místních až od začátku 19.století. Byl pojmenován podle rodiny Rozvodovy, jejíž členové jej obývali od roku 1787 až téměř do konce devatenáctého století.