Chvalšiny - kostel sv. Máří Magdalény, klenot pozdní gotiky

V malém jihočeském městečku Chvalšiny, ležícím v českokrumlovském okrese, dnes žije nějakých dvanáct stovek obyvatel. Chvalšiny, písemně poprvé zmiňované v roce 1281, jsou od roku 1990 městskou památkovou zónou a velkou zásluhu na tom jistě má také zdejší krásný svatostánek, zasvěcený – alespoň podle některých – možné manželce Ježíše Krista. Koneckonců na město byly povýšeny již roku 1293, kdy je také poprvé připomínám zdejší kostel. Již v té době byl zasvěcen sv. Máří Magdaléně, ale tehdejší stavba se do současnosti nedochovala. Nahradila ji totiž budova nová, rozměrnější a pozdně gotická, která byla postavena v letech 1487 až 1507. O tom svědčí několik letopočtů, dochovaných v chrámové lodi. Některé části kostela však byly definitivně dokončeny až v roce 1514.

Tento kostel najdeme ve Chvalšinách i dnes. Stojí ve středu podlouhlého náměstí, kterým prochází silnice, spojující Český Krumlov s Prachaticemi. Jeho součástí jsou také nástěnné malby nebo původní strmý krov. Hned na první pohled upoutají klenby; v presbytáři síťová, nad lodí pak kroužená hvězdicová, s přetínáním žeber. Některé části kostela sv. Máří Magdalény už jsou však z „nového“ světa. Jedná se nejen o mobiliář, ale také o patrovou kruchtu, jejíž barokní dolní část na zděných sloupech pochází ze 17. století, ta horní se sloupy z litiny byla dokončena až v roce 1846. Součástí někdejšího pohřebního kostela je také severní kruhová mariánská kaple, kterou nechalo postavit Růžencové bratrstvo roku 1760 nebo 1761. Kaple je sklenutá do nízké kopule s lucernou, ve které je freska s Pannou Marií, ochránkyni světských a duchovních stavů. Na oltáři vidíme obraz Panny Marie s Ježíškem, kterému se klanějí sv. Dominik a sv. Kateřina Sienská. Na stěnách jsou pak fresky Lukáše Plankla, mnicha z kláštera Zlatá koruna. Ty znázorňující Tři krále a Útěk svaté rodiny do Egypta a byly zrestaurovány v roce 1998. V kartuších na stěnách je namalováno 15 tajemství růžence a nad vchodem je v tympanonu nástěnná malba Zvěstování Panny Marie.

Na chrámové klenbě se můžeme dočíst i další zajímavé informace. Například to, že minimálně většinu kostela postavila věhlasná rožmberské stavební huť v čele se stavitelem Hansem Götzingerem. Právě jeho jméno je na klenbě uvedeno. Monumentální nástěnná malba, která byla objevena v minulém století při restaurátorských pracích nad vítězným obloukem, zobrazuje Poslední soud. Malba je signována mistrem Jakubem Peckou a pochází z roku 1514. Najdeme zde i fragmenty dalších nástěnných maleb nebo svorník se zobrazením pětilisté rožmberské růže. Kombinace síťové a hvězdicové klenby (ta je ovšem o něco novější) působí neobyčejně krásným a impozantním dojmem.

Můžeme konstatovat, že chrámová loď byla dochována téměř v původní podobě, včetně některých pozdně gotických okenních kružeb. Nejen na opěrných pilířích zde také můžeme vidět mnohé kamenické značky. Barokní kůrové varhany byly postaveny v roce 1672 a za zmínku stojí rovněž jižní - bohatě profilovaný – vysoký sedlový portál s hrotitým tympanonem. V jeho kružbě vidíme znak pekařského cechu, který se tak zřejmě musel nějak podílet na stavbě kostela. Dá se říct, že všechny vstupní otvory v tomto kostele provází nějaké zajímavé gotické tvarosloví, např. bohatě profilované ostění nebo růžice a fiály. V tomto případě je jistě pozoruhodné, že se kostel zachoval v jisté stylové čistotě pozdní gotiky, i když prošel úpravou raně barokní (v polovině 17. století) a novogotickou (v letech 1886 až 1887). Navíc byla přistavěna centrální mariánské kaple (rok 1761) a vestavěna kruchta. Snad jediným porušením původní kompozice bylo zvýšení věže v roce 1773. Původní výšku věže naznačuje umístění chrličů nad hodinovým patrem.

Presbytář chvalšinského kostela má tvar osmihranu a je zaklenut - jak již bylo uvedeno výše - síťovou hvězdicovou klenbou. Nad oltářem je uveden letopočet 1494, podle kterého se donedávna stanovovalo stáří kostela. Žebra klenby se – stejně jako v chrámové lodi - opírají o profilované přípory a v půli jsou přehrazeny okapní římsou se svorníky zdobenými rožmberskou růžicí. Vitrážová okna kněžiště však pochází až z roku 1894 a byla pořízena na paměť 400. výročí stavby kostela. Na severní straně presbytáře je umístěna nástěnná malba dvanácti apoštolů z doby kolem roku 1500. Z presbytáře se vchází do sakristie portálem s bohatě profilovaným ostěním s letopočtem 1489. Nad presbytářem je novodobá sanktusní vížka s jehlancovitou střechou, pocházející z roku 1887.

V kostele jsou umístěny tři oltáře. Vysoký hlavní sem byl dodán až v roce 1688, pochází z Českého Krumlova a jeho autorem je řezbář Martin Lindenmayer. Původní oltářní obraz sv. Maří Magdaleny byl v roce 1862 nahrazen novým obrazem Antonína Lhoty. Rovněž sochy sv. Petra a Pavla nahradily nové Wesselyho skulptury a ty původní byly „odstaveny na hanbu“ ke stěně presbytáře. V horní části oltáře jsou obrazy Korunování Panny Marie a sv. Anny s Marií, vedle nichž stojí sochy sv. Josefa, sv. Barbory, sv. Kateřiny a sv. Michala. Na evangelijní straně lodi (pro nás neznabohy je to levý boční oltář) se nachází oltář sv. Linharta a na epištolní (pravé) straně oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie, který je – bohužel přemalovaným – starým plátnem. Nad ním je obraz Svaté Trojice, kolem pak stojí sochy sv. Šebastiána, sv. Rocha, sv. Maří Magdalény a sv. Barbory. Nad oltářem se nachází ještě socha sv. Michala. V tomto případě se jedná o bývalý oltář cechu tkalců.

Na kazatelně najdeme sochy Panny Marie s Ježíškem, sv. Dominika a alegorické sochy Víry, Naděje a Lásky. Křtitelnice pochází z konce 17. století. Na venkovním průčelí kostela můžeme vidět arkýř s letopočtem 1507, jehož účel je neznámý. Na severní straně lodi je nízká věžička s hodinami, pocházející z roku 1887. Kostelní věž je masivní, ale poměrně nízká stavba, ve které se původně nacházel větší počet zvonů. Některé z nich byly z vojenských důvodů roztaveny. Dnes zde najdeme jen velký zvon sv. Maří Magdalény z roku 1762 a menší zvon z roku 1742. Ten ulil mistr Václav z Vodňan a zdobí ho reliéf Krista s Pannou Marií a sv. Janem.

Kolem kostela se původně rozkládal hřbitov, který byl obehnán ohradní zdí. Zrušen byl roku 1838. Při návštěvě tohoto pozoruhodného chrámu není problém s parkováním, Chvalšiny jsou sice dostupné také autobusem, ale o víkendu nepatří zrovna mezi místa, kterými by křížoval jeden bus za druhým. Kostel prý bývá přístupný většinou jen během pravidelných nedělních bohoslužeb, ale například autor tohoto článku si jej v klidu prošel a volně prohlédl v průběhu dne. V každém případě zde vidíme jedno z nejkrásnějších děl pozdní gotiky v celých jižních Čechách.