Cluny - kostel Panny Marie (Église Notre-Dame)

Mnohé možná tato informace překvapí, ale Cluny skutečně netvoří jen pozůstatky někdejšího gigantického kláštera, ale je to také velmi příjemné městečko s dalšími zajímavými pamětihodnostmi. Jednou z nich je například zdejší farní katolický kostel, který je zasvěcený – jak už to ve Francii většinou bývá – Panně Marii. Mezi významné francouzské památky byla tato burgundská sakrální stavba, nacházející se na adrese Rue Notre-Dame č. 7, zařazena hned v roce 1862. Je proto velká škoda, že k tomuto svatostánku většina turistů při zastávce v Cluny mnohdy ani nedojde …

Trojlodní kostel s čtyřhrannou zvonicí je monumentální i půvabný současně. Tomu druhému hodně „nahrává“ náměstíčko před západním průčelím, kterému dominuje fontána z 18. století a charakteristické historické domy. Chrám Panny Marie byl postaven na přelomu 11. a 12. století, zřejmě jako hřbitovní, a v době gotiky byl výrazně rozšířen. Z hřbitovních náhrobků však zůstala zachována pouze ta část, která se stala součástí dlažby. Portál pochází z 13. století a je dosti „sešlý“, což se ale v podstatě dá říct i o celém – dosti strohém - kostele. Většina mobiliáře je barokní; například chrámové lavice vznikly roku 1644 a sem byly přeneseny z celestiniánského kláštera v Lyonu. Přesto by byla velká škoda nevstoupit dovnitř a chrám pod vysokými klenbami si neprohlédnout.

Současná podoba tohoto kostela vznikla již někdy na konci dvanáctého nebo na počátku třináctého století; některé informační prameny však uvádějí období mezi rokem 1159 a I. čtvrtinou 14. století. Přes jistou jednoduchost se jedná – zejména v chrámovém interiéru – o stavbu velmi elegantní a svým způsobem i velkolepou. Na zajímavosti tomuto kostelu – kromě vysokých svazkových pilířů – přidává hlavně způsob osvětlení. Zatímco boční lodě zůstávají ve tmě, hlavní loď je díky vysokým oknům zalita světlem. Zde se naplno uplatnila základní myšlenka gotické architektury, která říká, že „Bůh je světlo“.

Mezi zajímavosti tohoto chrámu můžeme jistě přiřadit také mohutnou věž (z původního materiálu byla opětovně sestavena v průběhu 18. století) nad nevelkým transeptem, což je běžnější u staveb románských. S tím je také spojena podoba vnitřního nosného systému. Kamenná křtitelnice pochází z 13. století a zdobí ji čtveřice lidských obličejů.

Rozetová okna v transeptu byla zničena při bombardování Cluny v srpnu 1944 a dnes vidíme pouze jejich kopii. Jižní rozeta má představovat slavnou clunskou krajku a je výsledkem práce slavného „regotizátora“ Violleta le-Duc. Nad oltářem zde můžeme vidět Krista na kříži, pocházejícícho z 18. století, pozoruhodná je také velká socha Panny Marie s dítětem z 19. století. Postranní oltáře byly vyrobeny v 17. století. Na tom severním najdeme sochu Panny Marie z Fatimy; na jižním pak panel svatých opátů Cluny, který vytvořil Michel Bouillot v roce 1983. Fragmenty západního gotického portálu, který byl zrušen v 18. století dokazují, že se jednalo o zdobné dílo z počátku 14. století se sochami Mojžíše, Árona a dalších šesti postav. Severní portál zdobily od počátku motivy listů a jemné ženské portréty. 

Kdo se po Cluny pohybuje kombinací nohy – MHD, ten možná uvítá rovněž informaci, že před kostelem zastavují autobusy č. 7 a 11.