Ctěnice
Praha 9 - Vinoř Nejstarší zprávu o Ctěnicích uvádí Strahovský klášter v soupisu svého jmění v roce 1273, další listiny dokládají vlastnictví pražských měšťanů. O zdejší tvrzi se však výslovně píše až v roce 1372, kdy ji pražský měšťan Jan Zeiselmeister koupil od vdovy po Volflinu Galmovi. Již tenkrát byl areál tvrze podobný dnešnímu nádvoří zámku. V průběhu husitských bouří zabrala tvrz pražská obec a přenechala ji Martinu Zumbergerovi. Přibližně dnešní podobu získala přestavbou na renesanční zámek kolem roku 1550, kdy ji vlastnil rod Hrzánů z Harasova.Dodnes se z této přestavby dochovalo arkádové nádvoří a hospodářské budovy. Dalším významným momentem ve stavebním vývoji areálu byla druhá polovina 18.století, kdy zámek dostal klasicistní barokní vzhled, který má dodnes. Z této doby se také zachovaly hospodářské budovy s barokní sýpkou a pozdně barokními stodolami.
Celý areál budov je mimořádně dochovaným komplexem tvrzové architektury, která se svým stavebním vývojem přeměnila v zámecký objekt a posléze v aristokratický velkostatek. Několikaleté restaurační práce odhalily v interiéru zámku fresky z různých období výstavby. U zámku se nachází i tzv. drábovna, což je obdélníková budova situovaná souběžně se silnicí vedoucí podél zámku.
Barokní zámek se nachází v Praze-Ctěnicích (Praha 9). Zámek stojí v areálu hospodářského dvora. Zámek je dvoupatrový objekt kolem pětibokého nádvoří s mohutnou hranolovou vstupní věží s cibulovitou bání a Lucernou. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout zajímavou expozici kočárů.
Historie
Původní gotickou tvrz z 2. poloviny 14. století nechali Hrzánové z Harasova kolem roku 1550 rozšířit a přestavět na renesanční zámek, jehož objekty při hradní zdi byly otevřené arkádami. Za Windischgrätzů byl zámek ve 2. polovině 18. století barokně upraven. Později se majitelé zámku často střídali.
Osada Ctěnice je součástí obce Vinoř, která je - již od roku 1974 - administrativně včleněna do našeho hlavního města. Ctěnice jsou poprvé písemně zmiňovány v roce 1235, tamní gotická tvrz roku 1372. A právě z této opevněné tvrze vznika přestavbou v roce 1550 renesanční zámek (majitel Mikuláš Hrzán z Harasova), který se dalšími úpravami v 18. století stává stavbou ve stylu pozdního klasicizujícího baroka
V zámku se následně rychle střídají majitelé, skutečnou tragedií se však pro něj stává až „převzetí“ zámku do majetku státu na konci roku 1945 (posledním soukromým majitelem byl vídeňský velkoobchodník a podnikatel Alexandr Schöller). Díky působení Státního statku PrahA je zámek v podstatě naprosto zdevastován a druhou šanci mu dává až Pražská innformační služba, které je svěřen do péče v roce 1995. Nový majitel zahajuje ihned práce na záchraně zámeckého areálu, při níž jsou – mimo jiné – v interiérech objeveny a částečně obnoveny dekorativní nástěnné a stropní malby. Částečně pocházejí z období renesanční přestavby, částečně z počátku 19. století.
Mezi jmény majitelů zámku najdeme například Valdštejny nebo rod Windischgrätz. Klasicistní barokní podobu získává zámek – právě za Windischgrätzů - v letech 1719–1724. Tehdy přestavěl zámek známý pražský architekt František Maxmilián Kaňka, který projekt připravil snad ještě pro hraběte Prokopa Černína z Chudenic.
Po znovuzpřístupnění zámeckého areálu, který je tvořen také parkem, zahradnictvím, hospodářskými budovami, jízdárnou a hotelem v někdejším objektu sýpky, se zámek Ctěnice znovu stává předmětem zájmu návštěvníků z Prahy i širokého okolí. Nachází se zde výstava o historii Vinoře i expozice, věnující se době vlády Habsburků v českých zemích. Donedávna zde byla k vidění také stálá expozice historických kočárů a saní, které vévodil zlacený arcibiskupský kočár z roku 1720. Oproti podobnému kočáru, umístěnému v olomouckém AMO, působil tento dosti sešlě a nedovolili mi ho ani vyfotografovat …
V každém případě však musím uznat, že ctěnický zámecký areál, nacházející se na severovýchodním okraji Prahy, je skutečně romantickým místem, který za oblíbený cíl považují cyklisté i rodiny s dětm (ne všude se dá využít současně služeb obsluhy kavárny a dětského koutku, že …). A to i přesto, že současnost zámku je stejně pohnutá jako jeho nedávná minulost.
Zámek prodělává PIS ročně deset milionů korun, a proto je v roce 2011 opět nabídnut k pronájmu. Nakonec ho však získává od magistrátu Muzeum hlavního města Prahy a v roce 2012 ho opět zpřístupňuje široké veřejnosti. Vždyť do jeho rekonstrukce, ukončené v roce 2008, PrahA postupně „nalila“ více než čtvrt miliardy korun. Proto má být zámek muzeem využit k prezentaci pražského folklóru (sbírka cechovních řemesel) a interaktivní expozice Příběhy pražských domů.
Zámecká budova je patrová, vůči okolnímu terénu dvoupatrová, stavba, krytá valbovou střechou. Vnější fasáda je členěna lizénami, na nádvoří jsou v přízemí zachovány slepé pilířové arkády. K hlavnímu vstupu ve – druhotně snížené - věži vede přes příkop klenutý most, který se dodnes částečně zachoval v původní podobě.
Zámecký areál bude opět zpřístupněn v pondělí 1.4.2013 a následně bude otevřeno denně, kromě pondělí. Zámecký park je v určené hodiny přístupný celoročně.