Czernica

Pohraniční hory na pomezí Severní Moravy, Slezska a Kladska, kterým říkáme Rychlebské hory mají v Polsku své protějšky, které se nazývají Góry Bialskie a Góry Złote. Snad aby to vypadalo, že v Polsku mají více hor. (my členíme Rychleby na hornatiny Lipovskou, Travenskou a Sokolský hřbet).

Nejvyšší částí těchto hor je Lipovská hornatina, která se táhne víceméně podél hranice od Horní Lipové (Smrk, Travná hora, Palaš ke Kladskému sedlu, z Polské strany k nim přiléhají ty hory, které mají název Bialskie.

Svých nejvyšších výšek dosahují právě na hranici (společný Smrk, či vrcholy kolem Travné hory), vnitrozemská část je o něco nižší. Góry Bialskie můžeme od okolí oddělit na východě tokem říčky Biała Lądecka, ze západu tokem Morawky, která se do Biały vlévá pod Stroniem Słąskim.

Nejvyšším vrcholem této části pohoří se poněkud protismylsně nazývá hora Czernica, snad aby jméno tvořilo kontrast s bílým názvem pohoří. Dosahuje uváděné výšky 1083 m n.m.

Je dobře přístupný z několika směrů (od Stronie Słąského, Nowego Gieraltowa, Bielice apod.)

Dobře přístupná je i od naší strany z Kladského sedla. Výletník může využít modrou TZ (i souběžnou cyklotrasu). Značky najde pod serpentinami na polské straně Kladského sedla nad osadou Nowa Morawa.

Asi po 6 km túře dorazí k odbočce červené TZ, ta ho zavede na samotný vrchol Czernice. Plochý vrchol je sice celý zalesněný, nicméně od podzimu minulého roku vrchol zdobí (v pravém slova smyslu) nová dřevěná rozhledna. Na vstupu schodiště se dozvíme, že Czernica má výšku 1100 m n.m., to ovšem odpovídá součtu vrcholu a výhledové plošiny rozhledny (cca 17–18 m).

Rozhledna je volně přístupná a poskytuje ideální kruhový rozhled.

Asi největší dominantou je vcelku logicky blízký Králický Sněžník, znalec jistě rozpozná známé vrcholky Rychlebských hor (Borůvková hora s rozhlednou, Špičák, plochý hřbet Smrku a Travné hory. Ve východních směrech objeví určitě Příčný vrch, snad Biskupskou kupu, Lví horu apod.

V jižních partiích určitě rozezná Šerák s Keprníkem (Praděd už bude schovaný). Dobře se dá rozeznat plochý masiv Dlouhých strání, Vozku prozradí skalka na vrcholu, kolem se motá i Černá stráň a Ucháč. Za hřebenem Králického Sněžníku se dá vytušit i Jeřáb.

Výrazným bodem je samozřejmě Czarna Góra se sjezdovkami severně od Sněžníku, další polské hory bych spíš hádal, tak konstatujme že tam nějaké jsou (Góry Kłodzkie, Bardzkie). Za dobré viditelnosti budou určitě k vidění i Góry Sowie.

Prozradím, že na Czernicu jsem razil na horském kole, zrovna probíhal cyklistický maraton (v Polsku).

Zlí jazykové tvrdili, že cesta na Seninku je ze Starého Města neprůjezdná (po červencové bouřce). Pár stromů (3) je vyvrácených v aleji za Starákem (směr na Květnou), poškozená krajnice max. půl metru, dál pohoda. Následky vichru jsou ovšem patrné na okolních porostech, ovšem na Kladském sedle už je klídek.