Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Hrad
Obec Dalečín se zříceninou hradu a alpským zámečkem je najdete na Českomoravské vysočině v její východní části Hornosvratecké vrchovině, 8 km severně od Bystřice nad Pernštejnem, nad Vírskou přehradou. Hrad se zámkem je ve východní části obce na ostrohu nad řekou Svratkou.
Dalečín vznikl jako hornická osada při kolonizaci zdejšího kraje někdy ve 13.stol. a stal se střediskem statku k němuž náleželo několik okolních obcí. V r.1250 byl v Dalečíně postaven kostel sv.Jakuba Většího, patrona horníků ve kterém se dochovaly fresky ze 14.stol. Dalečín byl ve 14.stol. součástí pernštejnského panství. Po smrti Štěpána z Pernštejna r.1349, vdova Klára, Dalečín ještě bez hradu i další zboží v Písečném a Dětochově(Vítochově) postupuje svému druhému manželu Znátovi z Tasova a Lomnice. Vznáta z Tasova udělal z Dalečína své sídlo a postavil na dobře chráněném ostrohu hrad, který byl dokončen v r.1353. Hrad v Dalečíně byl chráněn ze tří stran řekou Svratkou a na čtvrté, mírně svažité straně byl chráněn příkopem a hradbou, která se nezachovala, neboť byla rozebrána a použita při stavbě panského dvora . Klára pro udržení Dalečína po smrti svého muže v r.1353 spojila svůj majetek se zbožím svého švagra olomouckého probošta Ješka v Jasenici u Tasova. Na spojený majetek si však dělali nárok také Jimram z Pernštejna s Janem z Kounic a tak nakonec Klára s Ješkem prodali hrad a ves Dalečín, Písečné, Vítochov s příslušenstvím v r.1358 Jimramovi z Pernštejna. Páni z Pernštejna se o Dalečín po husitských válkách mnoho nestarali, propůjčovali ho svým manům a hrad se stal také sídlem loupežníků, proto byl v r.1519 dobyt a vypleněn zemským hejtmanem Archlebem Vranovským z Boskovic. V r.1588 prodal Jan z Pernštejna Dalečín a jimramovské zboží nejvyššímu písaři markrabství moravského Pavlu Katharýnovi z Kataru. Nedaleko hradu stávala již ve 14.stol. také tvrz, po které se píše v r.1437 Jíra z Bezděkova a Dalečína a dále jeho potomci v letech 1481-1486 Martin a v r.1482 Čipík a Kateřina z Dalečína. Pavel Katharýn z Katharu přestavěl v r.1558 tvrz v renesanční zámek s arkádami. Pozůstatkem této přestavby zůstaly hluboké sklepy. Bratři Petr a Jan Katharýnové z Katharu zámek se vsí a dalším zbožím prodali v r.1603 Vilémovi Dubskému z Třebomyslic, kterému byl za účast na stavovském povstání v letech 1618-20 majetek konfiskován a připojen k majetku pánů z Kunštátu. Od r.1633 byl zámek a ves v majetků Šliků a ti změnili zámek pouze v sídlo panského úředníka. V r. 1850 přestavěli zámek Heinrichsové na lovecký zámeček alpského stylu a z jeho renesanční podoby se nic nezachovalo. Po r.1945 se stal majetkem obce a slouží pro potřeby obce jako zdravotnické zařízení a OÚ.